EXKURS DO DĚJIN MINULÉHO STOLETÍ.

T. G. Masaryk považoval první světovou válku za světovou revoluci. Já se spíše přikláním k tomu, že šlo o ukončení revoluce, která započala vyhlášením nezávislosti USA, a především Francouzskou revolucí, označovanou historiky někdy přívlastkem „Velká“. V roce 1918 se zhroutily tři největší feudální říše Evropy, které fakticky válku prohrály. Tedy Carské Rusko, Osmanské impérium a Rakousko-Uherská říše. Tím byla reálně ukončena tak zvaná feudální éra v Evropě čili dějinná etapa nadvlády šlechty, feudálního panstva, či vrchnosti. Byl tím prakticky zahájen věk vlády měšťanské, alias buržoazní společnosti, která o nadvládu bojovala už od 16. století kupříkladu v Nizozemsku.

Jako každý záměr lidského konání i buržoazní revoluce přinesla vedlejší důsledek, který měl v dějinách nakonec větší vliv než konečná porážka feudálů měšťany. Vzniklo totiž proletářské Rusko, později rozšířené na Sovětský svaz. Což byl naprosto nový typ státu. Byl totiž založen na idejích Marxe čili šlo o stát s jakýmsi předkomunistickým sociálním režimem, a s novými představiteli politické moci tvořené příslušníky nejnižších pater sociální stratifikace. Buržoazní moc se ještě ani nestačila celosvětově etablovat a už jí vyrostl nejen soupeř, ale dokonce existenční nepřítel. Stát proletářů totiž o sobě tvrdil, že bude hrobařem všech tříd a vrstev, které do té doby vládly světu.

Tím byla zahájena nová éra lidstva, kterou pokládám za první globální válku. První světovou válku, která byla fakticky největší válkou v dějinách Evropy nepovažuji za světovou, alias globální. Za světovou ji pouze označila tradiční pýcha bílého muže Evropy.

První globální válka měla dosud několik fází a trvá dodnes. První její fáze byla horkou válkou v podobě intervence vojsk Evropy na území tvořící se nové Ruské státnosti. Motivem této ozbrojené invaze z konce dvacátých let minulého století byla snaha o záchranu majetku, které měly země Západní Evropy v bývalém carském Rusku. Zahraniční vměšování do zuřivé občanské války v Rusku skončilo tehdy, když agresoři pochopili, že další válčení bude nákladnější než představuje ztráta jejich majetku zestátněného bolševiky.

Následující dvacetiletí považuji za přípravné období na další válečné tažení proti Sovětském svazu, ve který se bolševické Rusko mezi tím transformovalo. Představuje pro můj způsob myšlení druhou fázi první globální čili skutečně celosvětové války.

Její třetí fází byla pak ona horká válka pojmenovaná historiky, převážně bělošskými, jako druhá světová válka. První „světová válka“ byla koncem feudalismu. Výsledkem druhé byla úplná porážka hitlerovské formy nacismu, leč neúplná porážka veškerého nacismu. Vedlejším výsledkem pak byl zánik největšího impéria v dějinách planety, nad kterým skutečně slunce nikdy nezapadalo, protože se rozkládala na glóbu od Austrálie po Kanadu. Zánik Britského impéria pak přinesl velice rychlý konec veškerého kolonialismu, oné perverzní nadvlády evropského muže nad obrovskou většinou světa.

Třetí fáze první globální války plynule přešla do fáze čtvrté, kterou lidstvo pojmenovalo válkou studenou, protože dvě soupeřící supervelmoci mezi sebou nevedly přímý ozbrojený boj. Ovšem studená válka byla po celou svou existenci vždycky v některé části světa válkou horkou, a to až příliš. Viz Korejská, nebo Vietnamská.

Po čtyřicet let studené války se zdálo, že první globální válka bude střetem mezi dvěma sociálně, politicky a ekonomicky rozdílnými systémy, nepřesně válkou mezi „kapitalismem“ a „socialismem“. Nestalo se tak, protože onen socialismus byl totálně poražen a skončil zánikem SSSR a rozpadem tábora jeho satelitů. Ovšem opět je všechno jinak. Socialismus coby předkomunismus nebyl zničen, prohrál pouze jednu z dalších bitev. Po genocidě Pařížské komuny šlo o druhý zdánlivý zánik v podobě rozpadu celého socialistického bloku. Na obzoru dějin se však objevila ČLR, stát podobný už neexistujícímu Sovětskému svazu tím, že se rovněž hlásí k myšlenkám Marxe, ovšem v asijské aplikaci.

Vítěz studené války měl unikátní možnost, která se v historii už asi nebude opakovat. Mohl odhodit svou pýchu absolutního vítěze a začít budovat všelidskou civilizaci zakládající se na spolupráci všech zemí, etnik, států a lidí planety země čili zahájit éru planetizace člověčenstva. Nestalo se tak. Naopak dával celému světu, především poraženým najevo, že nyní jako ojedinělá síla na Zeměkouli může pod vlivem své sobecké ideologie dělat co se mu zlíbí. Především pak okrádat kohokoliv o jeho bohatství.

Dějiny už dávno prokázaly, že každé absolutní vítězství má už v sobě zárodek budoucí porážky. Každý vítěz, který se začne chovat pohrdavě k poraženým logicky totiž vyprovokuje jejich odpor. Tak se stalo, že se Rusko jako tvůrce Sovětské svazu napřed zbavilo ekonomické okupace ze strany USA a vlastně celého Západu, aby začalo obnovovat svůj statut supervelmoci z dob studené války, který získalo porážkou hitlerovského nacismu. To znamená, že po kratičké páté fázi první globální války, která byla neozbrojeným, leč vysoce bezohledným projevem triumfu vítěze se rozhořela šestá fáze. Pracovně se jí začalo říkat druhá studená válka a později hybridní válka Západu proti tomu, koho ve svém povýšenectví označí za ohrožení své bezpečnosti, přesněji za konkurenta ve snaze ovládat svět. Zatím byly takto vyjmenovány dva státy, Rusko a ČLR.

První z nich pak zahájil v únoru letošního roku sedmou fázi první globální války. Ta má opět formu války horké, i když ji nikdo z válčících stran jako skutečnou válku nedeklaroval. Alespoň dosud. Na první pohled jde o vojenský střet Ruska a jeho souseda, ba fakticky etnického „bratrance“ Ukrajiny. Ovšem celý přemýšlející svět soudí, že jde o začátek pro lidstvo mnohem nebezpečnějšího střetu. Střetu pyšného Západu se zbytkem světa, který „bílý muž“ nejméně půlku tisíciletí okrádal až tyranizoval. Tedy fakticky o válka komunismu se Západním imperialismem.

Takže „Speciální akce Ruské armády na území Ukrajiny může být i počátkem obávaného konce dějin.

Příspěvek byl publikován v rubrice Texty a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *