Včera si Sněmovna zvolila svého nejvyššího. Stala se jí paní Markéta Pekarová Adamová. Dostala v tajné volbě 102 poslanecké hlasy ze 122 odevzdaných. Ke zvolení bylo nutných 98 hlasů, když volební komise vydala 194 hlasovacích lístků. Neodevzdalo je 72 poslanců. Takový počet členů má sněmovní klub ANO. Ten měl k tomu velice pádný důvod. Do volby totiž navrhoval svého kandidáta, pana Karla Havlíčka.

O jeho kandidatuře se vedla dlouhá a spíš emotivní než právní diskuse. Nakonec si pětikoalice odhlasovala, že Havlíček kandidovat nesmí, protože je ještě ministrem a takovou dualitu zákon zakazuje.

Pětičlená mafie začíná úplně stejně, jako vítězové po roce 1992. Bezohledně si prohlasují co se jim hodí, protože mají spolehlivou většinu. To není moc moudrý začátek činnosti.  Zvláště, když její celkové chování při ustavování sněmovny je nezákonné.

Na to brzy po volbách upozorňoval odborník na ústavní právo, Hasenkopf. Zpochybnil totiž ustavení stranických poslaneckých klubů jednotlivých stran „pětky“, když ocitoval ze zákona o jednacím řádu poslanecké Sněmovny § 77 odst. 5 zákona č. 90/1995 Sb., jeho platné znění: „K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně tří poslanců.“ K čemuž dodává. Z toho plyne, že poslanci ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN nemají nárok na poslanecký klub, a to ani společně (koalice není politická strana), ani každý zvlášť (žádná z jmenovaných politických stran nekandidovala samostatně). Pro vysvětlení pak doplňuje. V tomto znění § 77 odst. 5 byl zaveden zákonem 573/2006 Sb., s účinností od 27. 12. 2006. Takže Čtyřkoalice, zvolená v roce 2002, mohla mít klidně 2 kluby, v té době se to ještě smělo,“ podotýká.

Já tedy shrnuji. Za prvé. Vítězové voleb nedodržují zákon, protože dobře vědí, že jde o formálnost. Zákon o svém jednacím řádu se jim velice lehce totiž podaří změnit. Ovšem v případě Havlíčka lpí na formálním znění zákona, i když dotyčný prakticky už ministrem není, a za pár dní ani de jura nebude. Za druhé pak soudím, že do doby, než bude zmíněný paragraf změněn je činnost Sněmovny nelegální a každé její rozhodnutí může být protestováno u Ústavního soudu a tedy je ohroženo rizikem zrušení.

Tož tak asi.