Volby prezidenta USA mají, oprati „demokratickému“ standartu Západního světa, dvě odlišnosti viditelné na první pohled. Nikdy totiž nebyly volbami přímými. Za druhé, volba prezidenta je prakticky volbou veškeré výkonné moci, jelikož prezident je „premiérem“ vládního kabinetu. Hlavním principem těchto voleb je, že vítěz bere vše, takže v USA nikdy nevznikají koaliční vlády. Průběhem času se systém vyvinul v soutěž dvou hlavních politických stran

Poněkud zavrhovaný bloger Curtis Yarvin narozený v roce 1973 o tomto systému kdysi napsal, cituji: „…ve volbách nejde o žádné vyjádření vůle lidu. Jde o to, že fakticky probíhá občanská válka mezi dvěma stranami. Volby mají ukázat, která strana by v případě ozbrojeného konfliktu dokázala zmobilizovat víc lidí a peněz. Kdo vyhraje volby, ten by vyhrál i válku. Známe tedy vítěze i bez krveprolití“. Konec citace. Autor vypozoroval, že soutěž politických stran už dávno v USA prošla metamorfózou de formy souboje. A souboj má poněkud jinou morálku než soutěž. V souboji, zvláště tehdy když vítěz bere vše, se cení jen a pouze úspěch. Už nezáleží proto ani na tom, zda ho bylo dosaženo obvyklými prostředky. Ba dokonce se dá tvrdit, že úspěch je respektován i tehdy, když byl dosažen nelegálně, leč nebylo to prokázáno. Dominantním prvkem souboje je vždycky nenávist. A je pouze rozhodující, zda jde až do existenčních rozměrů.

V případě voleb v USA dokonce platí výrok Nejvyššího soudu, že sice má každý právo odhalovat volební podvody, ale není to ničí povinností. Jinými slovy, přinášejte důkazy o podvodech, veřejně je třeba i odhalujte, ale to je tak všechno. Soudy nakonec nemají povinnost posuzovat, zda ovlivnily výsledek voleb. To je také odpovědí na otázku proč se Trumpovi právníci mohou přetrhnout a demokratičtí politici jsou v bohorovném klidu, aniž se obtěžují „podvody“ vyvracet. Ony to totiž nejsou podvody, ale poněkud svérázné způsoby dosažení úspěchu za každou, veřejností přijatelnou cenu. Taková morálka „úspěšnosti“ platí totiž v Americké společnosti prakticky v celých jejích dějinách a zdaleka ne jenom u voleb.

Ve věci prezidentských voleb docházelo k transformaci soutěže na bezohledný souboj pozvolna, asi proto, aby byl před světem zachováván odér jejich demokratičnosti. Viditelným se tento zrůdný princip stal pro svět zřejmým při volbách Bush ml. versus Al Gore. Při druhých volbách Obamy se všeobecně vědělo že byly zfalšované, dokonce jednou z metod, která byla demokratickou stranou údajně použita i v těchto volbách. Takže. Ti co znají „dějiny“ USA už oprávněně blahopřáli Bidenovi.