Taková otázka by mne nikdy ani nenapadla. Leč jeho superskeptický vztah k Evropské Unii v některých zapomětlivých, či ještě si nepamatujících, budí dojem, že tento staroch je vlastenec. Není většího omylu. Za prvé. Tento pán hned v prvních polistopadových dnech zavítal na velvyslanectví USA v Praze a tam sepsal jakési memorandum, o němž se hovoří jako o zápise, který do dnešních dnů není celý odtajněn. Ovšem ví se, že v něm slíbil, převedení Československého hospodářství na tržní, čti ze sféry Sovětského svazu pod hegemonii USA. Tedy žádné osvobození země, leč její převedení do podřízenosti jiného velkopanstva. Vlastizrádné to uvržení do područí dokonce mnohem bohatšího a tím i bezohlednějšího supa. Za druhé, pod jeho vůdcovskou taktovkou byla provedena celá privatizace hospodářství země, ve které tři čtvrtiny všeho hodnotného majetku získala cizina. Což je v dějinách našeho národa ten nejzrádnější počin vůbec. V každé opravdu slušné zemi by do konce života seděl v kriminále za každý z těchto zmíněných dvou činů. U nás ovšem, asi „za odměnu“, taky seděl a to celých osm let, na prezidentském trůnu. K dovršení své vlastizrádné činnosti pak, při odchodu z nejvyšší státní funkce, vyhlásil amnestii. Tedy především všem, kteří za své počínání při největším zločinu tisíciletí přece jenom uvízli v sítích práva. Ve třech zásadních krocích tak dokonal své velezrádné dílo. To není ani zdánlivě životopis vlastence, ale spíše kmotra všech mafií u nás, jak já jej nazývám.