ANI MILIARDA CHVILEK.

Akce spolku Milion chvilek pro demokracii byly od prvního okamžiku prováděny profesionálně. S podporou protivládní ČT se dokonce dařilo aktivity rozšiřovat i mimo území Prahy, která je svým fandovstvím lecčemu a leckomu už dostatečně profláklá. První velká akce na Letné byla z hlediska pořadatel, a především jejich zadavatelů, až překvapivě úspěšná. Zásluhu největší ovšem měla právě Česká Televize. Jenže ta nemůže být všude, takže akce mimo Prahu vesměs nenaplnily očekávání sponzorů, kteří doufali v mnohem širší společenský pohyb. Přesto ale pro veřejnost šlo o zajímavou podívanou, takže celkově zájem o aktivitu spolku byl získán.

Bylo ale nutné konstatovat, že sice akce na Letné proběhla až ukázkově, leč nezvedla lid k velkému protestu proti vítězům voleb. Vlivové síly stojící za viditelnými organizátory, se proto rozhodly využít třicátého výročí změny režimu v zem k nové monstrózní akci. Pro jistotu jejího úspěchu už nespoléhali na „venkov“, ale svou aktivitu soustředili jenom na osvědčenou Prahu. Akci připravovalo patnáct, jak to nedávno přiznal jejich boss, profesionálních manažerů. Ano spolek má tak velké finanční prostředky, že si může dovolit platit až tak početnou ekipu aktivistů na plný úvazek. Silně pochybuji, že k tomu určený fond je tvořen z příspěvků řadových občanů. Ti, co jej vytváří, by proto měli mít odvahu a veřejnosti sdělit, o co jim skutečně jde.

V předvečer dne výročí se tedy uskutečnila veřejná akce, kterou žurnalisté pojmenovali na Letnou dvě. Opět šlo o holý negativismus, což je nejen zakladatelskou bolestí veškeré aktivity Mináře & spol., ale projevem trvalé programové impotence všech, od inspirátorů po realizátory, zainteresovaných na celém aktivismu. Přesto jsem ale vycítil poněkud měnící se atmosféru, vyvěrající především z některých projevů účinkujících příslušníků „kulturní fronty“. Jinak se totiž tito profesionální předváděči cizích myšlenek ani dnes nazvat nedají. Letnou 2 jsem už nevnímal jako obyčejnou demonstraci, ale už jako manifestaci. Manifestaci vlivu sil, které se projevují v široké škále činnosti namířených nejen proti premiérovi a prezidentovi, proti současnému vítězi voleb, ale skrytě proti celému volebnímu systému a možná i něčemu víc. Přestože celá akce opět vyzněla jako demonstrace proti něčemu, místo pro něco, tak přece již v ní bylo cítit i cosi navíc. To navíc vyznívalo jednoznačně; my chceme vládnout. Proto i ta okázalá výzva celé současné parlamentní opozici. pociťuji v celé akci zárodek monstrózních spektáklů hitlerovců. Mocenské složky státu by proto měly zpozornět, ba je to jejich povinností. BIS by měla přestat hledat mysteriózní a zaměřit se především na realitu. Na začínající fašizaci u nás. Náznaků je víc jak dost. Od přepisovačů dějin přes uctívače nacistů po organizované manifestace síly.

Přes určitou úspěěšnost bylo všem zřejmé, že další akce tohoto typu už nezískají patřičnou popularitu u „diváků“. Byla-li Letná 2 manifestací poněkud obehraného stylu, poslední akce spolku v Praze se stala jakousi street show, která měla přímým kontaktem účinkujících s veřejností zatáhnout do protestů i „nezúčastněné“ publikum. Jako první pokus to nebylo nejhorší, leč magistrát by se měl rovněž vzpamatovat a žádat po tak movitém spolku, aby zaplatil náklady na čistění veřejných prostranství, zaneřáděných panoptikální akcí.

Dvě akce na Letné vzbudily zájem veřejnosti, i když ne vždy souhlasný. Akce typu pouličních šarád jaksi zatím jaksi nezabrala. Ale hlavně, byla dost riziková. V naší společnosti je nepochybně dost sympatizantů s akcemi spolku, ale ti nemají chuť se jich zúčastňovat. Ovšem odpůrců Minářových aktivistů je nepoměrně více a zatahovat je do hry by mohlo přinést poněkud jiné důsledky. Dokonce si myslím, že i k věci lhostejní občané, by aktérům show nedovolili zneužívat jejich klid a pasivitu až pasivní rezistenci, pro zájmy Minářových loutkovodičů.

Obecné zkušenosti říkají, že veřejné akce, které jsou namířeny jen proti něčemu a negradují, po čase odezní. Viz Žluté vesty v Paříži. Chvilkaři zatím provedli úspěšnou demonstraci, méně účinnou manifestaci a pokus o něco nového v našich končinách, který poněkud nevyšel. I když se dá veřejnosti namluvit, že to bylo způsobeno neúčastí České televize, která podle záměru měla spektákl street show přenášet do celého světa, leč byla zaskočena tragedií  v Ostravské nemocnici, která zaplnila celý její program a zničila tak dlouhodobě pečlivě připravovanou televizní street show.

Řadoví občané se již dlouhé roky nedovídají nic nového ani o Babišovi, ani o Zemanovi. A přece je zvolili. Za celou dlouhou dobu neslyšeli od aktivistických Milionářů, co by vlastně dělali líp a hlavně ve prospěch široké veřejnosti. Jestli mladí nepřijdou s pozitivním programem, nezbude jim nic jiného než zvyšovat násilnosti. Vždyť street show byla měkkým typem násilí, neříkejme že ne. Přece jen připomínala bojůvky v ulicích předválečného Německa. I ta zbožňovaná Greta zpočátku prosila, pak se hádala, až začala vyhrožovat. Krásně předvádí, že pokud se nebudou naplňovat představy mladé generace, tak snadno ta situace může přejít do násilí. Mejdan nám budiž výstrahou. Ani miliarda chvilek pro demokracii totiž nezaváží tolik,co pár kapek krve, nadtož životů.

Příspěvek byl publikován v rubrice Texty a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *