„Byl jsem čtyřikráte zvolen presidentem naší republiky; snad mi to dává legitimaci, abych Vás poprosil a celý národ československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Sám jsem si toho byl vždycky vědom“. Prohlásil Tomáš Garrigue Masaryk dne 14.12.1935 v Lánech ve svém abdikačním projevu. Od chvíle, kdy jsem se poprvé seznámil s tímto citátem, tak jsem jednoznačně usoudil, že s vysokou pravděpodobností není už asi autentickým názorem odcházejícího prezidenta. Minimálně už neměl sil, aby si jej pořádně promyslel. A nebo bylo oprávněným tvrzení některých jeho odpůrců, že byl idealistickým myslitelem. Já jsem ale vnímal Masaryka, jako ctitele USA, proto jsem si jeho slova promítl právě na dějiny této země. V mých očích byly USA už v jeho době nejmocnějším státem na světě, i když zdánlivě Britské království bylo mnohem větší a co do obyvatel početnější. Leč nesourodé, jako každá koloniální huspenina. Zmíněné Spojené státy však nevznikly na základě idejí. Vznikly reálým chováním přistěhovalců, alias vetřelců, uzurpátorů, zlodějů půdy a ostatních přírodních zdrojů. A celé bohatství oné země bylo založeno na genocidě místních obyvatel a vysávání energie z milionů násilně dovážených otroků. Pokud TGM necelé dva roky před smrtí vyslovil vzpomínané, pak měl, mimo jiné, na mysli samozřejmě „Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických“. Ovšem tímto dokumentem deklarovaný ideál se dost zásadně lišil od reality vznikání oněch britských kolonií, které se proti království nakonec vzbouřily. Krásný ideál, leč o to strašnější materie. TGM byl při tom politikem veskrze realistickým, což sám mnohokrát zdůrazňoval. Nemohl proto zmíněný rozpor ideálů a skutečnosti nevnímat. Když nic jiného, tak jeho „rada“ není pravdivá pro všechny státy. V žádném případě pak neplatí v dějinách největších mocností. Snad maličké státy se udržují smyslem svého vzniku. V případě pak ČESKOSLOVENSKA na ideálech národních a humanitních. Ovšem ty největší státy nevznikaly na ideálech, leč jen a jenom násilnými výboji, agresí, loupežemi, válkami, zabíjením, alias zlem. Napřed zlo a potom krásná slova ideálů. Jenže podle pravidel vyššího principu mravního žádné zlo nemůže být tvůrcem dobra. Je podle mne potřebné si to všechno připomínat právě ve dnech výročí konce zatím nejstrašnější války v lidských dějinách.