Co jsem psal před několika dny o Hitlerovi v celosvětovém měřítku, to platí v rámci ČR o Kalouskovi. Jeho jméno je nejfrekventovanějším v médiích a politické části veřejného prostoru, aniž v něm má jakoukoliv adekvátní pozici. Příklad. Velké, celostránkové rozhovory s politiky, které publikuje Právo každou sobotu, věnuje svou pozornost hned 10.2. právě Kalouskovi. Že první sobotu po prezidentských volbách, tedy 3.2. dostal tu možnost Babiš, jsem ještě překousl, protože připravit celostránkový rozhovor je asi pro maloschopné novináře problémem. Ale čtrnáct dní pom nich dát prostor Kalouskovi a ne prezidentovi, je výrazem zpozdilé nenávisti, či dokonce něčeho horšího. Právo se po změně svého názvu zbavilo přídavného jména „Rudé“ a hned také svůj titulek přebarvilo do oranžova. Ovšem již nejméně deset let by mělo mít barvu oslí kůže a v tiráži ksicht šklebícího se Mitrofanova.