Na včerejším ceremoniálu udělování a propůjčování státních vyznamenání bylo vše Zemanovské. Především, jako již tradičně, jeho projev. Perfektně zkoncipovaný, s rozvahou a bez papíru přednesený a samozřejmě prezentující především samolibou sečtelost autora. Vojenská vyznamenání, stejně jako ta za osobní statečnost nepotřebují komentáře. U vojáků, až na jednu výjimku, šlo o časem „prověřené“ hrdiny, tedy již dávno mrtvé. Dva současní mladí hrdinové dokonce zahynuli při záchraně jiných, čímž jim patří obzvláštní čest. Ze světa kultury a umění letos si odnesli svou částku slávy jen a jenom „lidoví“, čti u široké veřejnosti obzvlášť oblíben, umělci. Od baviče Soboty, kteréžto ocenění mne nejvíc překvapilo, až po režiséra Trošku. Osobně nejvíc přeji medaili Nohavicovi a to nejen proto, že je „tutajší“, čili náš. Vedle jmen jako Simonová, Šuláková, ale i Margita či Urbanová, by mi ta Špinarová, jež prý měla být také oceněna, vůbec neseděla. Její syn sice potěšil protizemanovskou intelektuálskou luzu, ale v mých očích spíše pochopil, že jeho máma by tu medaili obdržela za jedinou zásluhu, proto, že tak najednou zemřela. Jinak by si jí, mimo její skalní fandy, nikdo zatím nevšiml. Sečteno a podtrženo, letošní oceňování je až učebnicovým příkladem plebského, vztahu ke kultuře, nevšímajícího si „velkého“ umění samolibých a vesměs spíše exhibujících tvůrců pokleslého dneška. Zeman si ani při výběru nositelů letošních státních vyznamenání neodpustil potěšení z nakopnutí svých odpůrců a politických soupeřů. Předal vyznamenání Borutu Pahorovi, prezidentovi Slovinska, bývalému komunistovi a dnes sociálnímu demokratovi. Přiznám se, že já bych české státní vyznamenání nedal žádnému současnému politikovi ze Slovinska, už jenom proto, že Slovinsko zahájilo, při rozpadu socialistického tábora, trhání velkého evropského státu jižních Slovanů. Prezident Zeman předal státní vyznamenání ČR rovněž sociálnímu demokratu Gerhardu Schrödrovi, jednomu z mála Německých politiků, který dodnes nepokrytě spolupracuje s Ruskem. Největší kopanec však uštědřil České televizi, když obdařil státním vyznamenáním Petra Žantovského, úhlavního, ale při tom až vědecky racionálního vytrvalého kritika zpravodajských pořadů České Televize. S chutí vydráždil i svého rivala Klause.  Ne proto, že ho jediného z přítomných v sále ve svém projevu oslovil, ale především proto, že předal vyznamenání ekonomovi Milanu Zelenému, nejzavilejšímu odpůrci Klausovy ekonomické transformace.

PS.Na webu Aktuálně.cz jsem si, až po napsání tohoto textu, přečetl seznam všech oceněných s kratičkými charakteristikami. Je víc než jednoznačným důkazem mých slov. Zeman naštval z prostředí pražské lumpeninteligence koho jenom mohl. I zmíněný web doslova dští nenávistí proti němu.