NEZAPOMÍNEJME!

Dneska je tomu 65 let, co byl řeckou vojenskou juntou, o níž se v té době hovořilo jako o monarchofašistické, popraven člen ústředního výboru komunistické strany Řecka Nikos Belojanis. Do dneška jsou v některých městech u nás a především v Evropě, po něm pojmenovány ulice. Důvodně předpokládám, že už jen málo lidí dneska ještě ví, kdo to byl. Připomínám v krátkosti, že to byl činitel řeckého dělnického hnutí. Od roku 1934 pak člen Komunistické strany Řecka. Byl několikrát vězněn, roku 1941 vydán řeckou policií dokonce hitlerovskému gestapu. Roku 1943 uprchl a stal se politickým komisařem jedné z divizí řecké osvobozenecké armády (ELAS), bojující s německými a italskými okupanty. Za občanské války v letech 1946–1949 působil jako politický komisař Řecké demokratické armády. Od roku 1950 pracoval jako člen ústředního výboru Komunistické strany Řecka. Vojenskou juntou byl zatčen v prosince roku 1950. Vzpomínám si z dětských let, že v naší zemi byly od roku 1951 a především po odsouzení k trestu smrti, organizovány velké protesty včetně petic, proti jeho popravě. Podle mých zápisků jsem petici proti trestu smrti i já tehdy podepsal. Belojanis byl zatčen jako funkcionář tehdy v Řecku zakázané politické strany, takže měl být souzen civilním soudem. Jenže tehdy ještě v Řecku doznívala občanská válka, ale hlavně, ve světě vrcholilo nejkrutější období tak zvané studené války, takže armádní junta překvalifikovala jeho kauzu tak, že byla souzena vojenským soudem. Osobně tu dobu nepovažuji za studenou válku, protože probíhala válka v Koreji, což byla v mých očích první velká, otevřeně antikomunistická válka. Celou tu dobu považuji proto za „horkou“ globální válku s komunismem, která podle mne trvala až do skončení války ve Vietnamu. Soud nad „Skupinou Belojanise“ byl nejen celým světem sledován, ale především jeho výsledek motivoval mnohé světoznámé, dokonce i ne levicové osobnosti, až k nebývale ostrým protestním činům. Na čtvrt milionu podpisů z celého světa žádalo kupříkladu řeckého krále Pavla o udělení milosti. Přesto byl právě dneska před 65ti lety, tento mladý soudruh zastřelen jako terorista. Athénský arcibiskup Spirydon tehdy o Belojanisovi prohlásil, že jeho morální velikost byla vyšší než u prvotních křesťanů, „uvážíme-li, že patřil k lidem, kteří nevěří v posmrtný život“. Svět jej vnímal jako jednoho z prvních bojovníků za lidská práva. Nejeden malíř vytvořil jeho portrét a sochař jeho pomník. Britský malíř Peter de Francia namaloval už v roce 1953 obraz „Belojanisova poprava“, který je dodnes oceňovanou prací světového malířství. Belojanis se nedožil ani 36ti let, ale patří právem do galerie nesmrtelných bojovníků za práva nejbědnějších. Proto by právě miliardy jejich druhů na něj nikdy nemělo zapomenout.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *