Že je svět ve válečném stavu, dokazuje vždycky nejlépe skutečnost, že jednotlivé strany konfliktu používají na stejné prohřešky pokaždé jiné posouzení. Tak například Číňan, který sebral pražským protestujícím proti návštěvě prezidenta ČLR tibetskou vlajku, byl odsouzen k pokutě patnáct tisíc korun. Zhovadilost gangu „Ztohoven“, za ukradení prezidentské standarty není odsouzena dodneška. I když se ví, že ji rozstříhali na víc jak tisíc kousků. Troufám si proto tvrdit, že u nás nepřehlédnutelně vlivná část politizujících elitářů nadržuje grázlům a je prokazatelně ve válce s většinovou společností. Ve světě je to v dobách války samozřejmě ještě horší. Ruská atletka Julie Stěpanovová odešla na Západ a aby se tam uchytila, tak se svým manželem vydali svědectví o rozšíření dopingu v Rusku. Ovšem až poté, co byla již dříve sama usvědčena a žila si bez nějaké zvláštní pozornosti. Jenže pak se věci chopila německá televize ARD a odvysílala několik „investigativních“ pořadů ovšem bez jediného skutečného důkazu, pouze se slovy „možná“, „pravděpodobně“, „dá se seoudit“, atd. Pro další vývoj událostí nebyly totiž rozhodující jen důkazy, které se svým mužem obstarala, ale především to, že v pasti se ocitli i vysocí funkcionáři nejen ruské, ale především světové atletické a protidopingové asociace. Ti jednak zabránili podrobnému vyšetřování a pro záchranu svých bafuňářských prebend souhlasili s postupem až příliš připomínajícím chování politiků USA a EU v současné válce s Ruskem. Zakázali Ruským atletům účast na světových soutěžích, včetně OH. Jde bezesporu o podlý, protože kolektivní trest a rozvinutí války proti Rusku v podobě ekonomických sankcí i do oblasti sportu. Jelikož je tedy zřejmé, že zpolitizování Olympijských her po rozpadu SSSR neskončilo, je třeba z toho vyvodit zásadní závěry. Podle mne by se OH měly pořádat vždycky jen v Řecku a na celým světem vydržovaných sportovištích. Finance by se na hry mohly získávat kupříkladu i využitím zmíněných sportovišť v mezidobí. Jsem si jistý, že by nejeden člověk dobře zaplatil za to, že si může zasportovat na místě, kde jeho idol vyhrál zlatou medaili. MOV by nesměl do uvedeného podnikání zasahovat a v žádném případě by jeho členové nesměli získávat na svůj provoz sponzorské dary. Zásadní financování OH by mohlo mít podobná pravidla, jako financování OSN. Současný systém je neudržitelný, už jenom proto, že pěstuje vypjatý nacionalismus. Pokud by měly OH i nadále být politickým kolbištěm, přebujelou nacionalistickou prezentací a hlavně kolotočem miliard, pak je nejvyšší čas je zrušit. Současné OH jsou totiž vším jiným, jenom ne pokračováním ideálů starověkého Řecka a idealistických představ jejich obnovitelů v moderní době.