Žádný neoliberalismus, to je vyprázdněný pojem. Klasičtí liberálové totiž, jako kupříkladu John Stuart Mill, John Dewey a mnozí další až třeba po Roberta Alana Dahla, byli spíše umírněnými socialisty, nebo alespoň teoreticky sociálně myslícími osobnostmi. Tvůrci, kteří dneska hovoří o neoliberalismu, tímto kvazipojemem ale jenom matou veřejnost. Nejde totiž o liberalismus, ale o kontrarevoluci ke stávajícímu sociálnímu systému. Ten si na feudálech a tehdy nastupujících kapitalistech za celá dlouhá staletí vybojovala nespočetná sociální hnutí, odbory a politické strany, hájící zájmy námezdně pracujících, tedy lidí nevlastnící kapitál. Nikdo dnes už nespočítá, kolik to stálo lidských obětí. Kontrarevoluce byla zahájena prakticky vládami Reagana a Thatcherové, když už v průběhu druhé světové války se, především v USA, pro ni připravovaly teoretické základy a vypracovávala ideologie. V tomto kratičkém textu pouze načrtnu základní prvky této kontrarevoluce:
-likvidace vlivu odborů zajišťující systematické rozbíjení organizované pracovní síly a struktur sociálního vyjednávání
– obrovské snížení daní bohatým, v USA šlo za vlády Reagana konkrétně o půl bilionu dolarů, což s jistotou vyvolával bankrot sociálního státu
-mediální propaganda velebící svobodný trh, konkurenci, demokracii a další pilíře nově se tvořící ideologie
-nenávist k socialismu v praxi se neomezující jen na ďáelské štvaní, ale především na otevřený boj s každým jeho projevem především v latinské Americe a Africe
-komunismus považován za nesmiřitelného nepřítele, s nímž není možné žít v trvalém soužití, takže byla odmítnuta i politika détente, čili uvolnění napětí
-monopolizace médií, především všudypřítomné televize
-přípravy a schválení první světové závazné smlouvy absolutizující nadnárodní korporátní práva a jejich postavení nad všechny minulé či budoucí demokratické politiky nebo zákony
-trpění daňových rájů, ba spíše jejich vytváření
-tajné podporování drogové ekonomiky jako možnosti praní špinavých peněz
Celkovým závěrem lze tvrdit, že takto byly nastaveny parametry současné Říše chaosu, kterou zpoza scény ovládá mafie oligarchů, čti vlastníků největších bankovních domů. Podařilo se na dlouhou dobu obrátit poválečný vývoj směřující k bezpečnému životu pro velkou většinu. Hlavním principem dneška je financializace a změna peněz na diktátorskou komoditu všeovládajících spekulativních her. Realitu této nové moci zajišťují služebné armády, likvidující každý pokus o alternativu.