Zuřivý antikomunista a známý rusofob Dobrovský, bývalý Havlův velvyslanec v Rusku, které oba z hloubi duše nenáviděli, se nechal před několika dny slyšet, že Gorbačov se naprosto zásadně změnil a není už tím, čím býval, čili „reformátorem“. Což je ale v Dobrovského novořeči potřeba vnímat jako „politik, který svou zem vede k přátelství s USA, čti, vazalství vůči globálním financiérským světovládcům“. Včera jsem byl vyzván, abych se k Dobrovského slovům vyjádřil. Souhlasím s tím, že se Gorbačov opravdu změnil, na což má přece každý právo. Důležité ale je, proč se změnil. Konečně mu totiž došlo, co svým diletantismem způsobil. Změna světa, ke které za čtvrt století od jeho politického působení došlo, je i pro něj tak nepřijatelná, že si začíná uvědomovat svou odpovědnost za ni, přesněji svou osobní vinu za současný stav světa. Jako každý ješita to samozřejmě nikdy neřekne. Musel by totiž přiznat, že byl absolutně nekompetentní osobou na funkci, do které se doslovně, především za pomocí klientelistických vazeb ve špičkách ÚV KSSS, vydrápal. To raději v současnosti prohlašuje, že chtěl systém v Sovětském svazu změnit na sociálně demokratický, čímž bohužel sám sebe označuje hned za několikanásobného zrádce. Z hlediska vývoje světa po době jeho vládnutí lze odpovědně tvrdit, že jeho vinou se dějiny „vrátily“ nejméně o sto let zpět a naděje naprosté většiny lidí na dosažení potřebné změny, dokonce o mnohem delší dobu. Naprosto špatně totiž vyhodnotil činnost Reagana a Thatcherové, kterou již dneska každý, jenom trochu politicky myslící člověk, vnímá jako neoliberální kontrarevoluci. Právě ona totiž doslova otočila kormidlo dějin zpět, protože postupně anulovala skoro vše, čeho, alespoň v západním světě, dosáhla všechna politická hnutí a politické strany aktivně prosazující zájmy obrovské většiny námezdně pracujících lidí. Řečeno ve zkratce, Gorbačov se zaprvé dopustil velezrady na zájmech lidí práce celého světa, nevlastnících kapitál. Za druhé dokonal vlastizradu nejen Sovětského svazu, ale především Ruska. Za třetí svou mezinárodní aktivitou zahájil nestabilitu, jež je největším rizikem bezpečnosti všech lidí celé planety za celou historii lidstva. Tvrdím odpovědně, že jednostranné zrušení Varšavské smlouvy, bez zrušení NATO, bylo horší než bezpodmínečná a v té době ničím neodůvodnitelná, proto tedy absolutní, kapitulace. V mých očích jde už o víc než o pouhý diletantismus, jde o nejvyšší možnou zradu, proti níž ani nemám pojmenování.