Již v době studené války existovaly na Západě nadnárodní společnosti. Jakési první náznaky globalizujícího se kapitálu. Šlo vesměs o produkční společnosti, především těžařské a výroby automobilů, které vyžadovaly největší investiční prostředky. Tehdy vznikaly první ryze investiční banky. Po zániku SSSR dochází k vysokému zrychlení ekonomického tempa mezinárodního obchodu, který si vynutil vznik početných komerčních bank. Průmyslové investice díky technologické vyspělosti výroby, se až nebetyčně zvyšovaly ve všech průmyslových oborech, takže banky musely disponovat mnohem většími finančními prostředky na půjčky. Tak se vytvářel sektor investičně-komerčních bank, které svým kapitálem vysoko převyšoval čistě komerční banky. Na zmíněné obrovské investice se museli skládat ti nejbohatší z bohatých. Technický pokrok začal být ale tak rychlý, že investice se mnohdy ani nezaplatila a již byla jí vytvořená produkce zastaralá. Banky proto začaly hledat nový zdroj zisku a našly jej v burzovních, spekulativních operacích. Stále víc a víc rizikových. Rizika unesly jen banky, které byly největší. Tak se na glóbu vytvořila současná struktura spekulativního kapitálu ovládající svět. Tvoří jej doslova několik stovek a možná jen desítek „rodin“, které sami sobě začaly říkat nadnárodní korporace. Média tento terminus technikus převzala a používají jej. Jenže korporace, ať je jakákoliv, není veřejnou institucí, ale jde o soukromý subjekt, čili ji někdo vlastní. Z čehož zákonitě plyne, že globální korporace jsou vlastně „rodiny“ fyzických osob, tedy mafie a jejich vlastníci pak gangsteři. Globální gengstři. A současný systém je fakticky nejlépe zorganizovaným zločin v dějinách lidstva. Zločinem nadvlády nad světem.