Víc jak půl století byli prakticky jedinými Arabskými obyvateli, vyhnanými ze svých domovů, Palestinci. Jejich exodus do nicoty, čti vynucená emigrace, dal mimo jiné vzniknout nejen mnohagenerační vrstvě vyděděnců, ale především společenství frustrovaných mladých lidí, pro něž je síla a nespravedlnost jedno a totéž. Úrodné to prostředí pro jakýkoliv terorismus, jakoukoliv ideologii násilí a hlavně pomsty. Hloupí politici Evropy za celou tu předlouhou dobu nedokázali tento jev, který jejich předchůdci zavinili, účinně řešit. S potěšením pouze sledovali, jak ho řeší USA ke svému prospěchu, konkrétně v zájmu své vlivné židovské komunity. Mocenské kruhy USA ale promyšleně, leč skrytě a dlouhodobě, Evropě připravovaly pomstu za její nechuť řešit kardinální problém, který brzy po světové válce ve světě vyprodukovala. Jakmile se naskytla příležitost, Američané rozdmýchali v Arabském světě tolik sporů a konfliktů, že většinu arabského světa přeměnili na „Palestinu“. Dneska tak utíká z Iráku, Libye, Sýrie a i dalších zemí takové množství obyvatel, že pomalu, leč jistě dosahuje až desetinásobku kdysi vyhnaných Palestinců. Ti všichni teď míří do Evropy, regionu, který položil základy všem současným problémům v Arabském světě. Američané přece nikdy žádnou Arabskou zem v minulých stoletích nekolonializovali. Jen nyní, možná nechtěně, nutí Evropu, aby se konečně postavila čelem k řešení problému, jehož je dlouhodobým a jediným strůjcem.