Filozofující spisovatel, který v euforii po rozpadu SSSR tvrdil, že vítězství demokracie je koncem dějin, byl sice doslova převálcován svými oponenty i reálnými událostmi, jenž on může mít nakonec přece jenom pravdu. Pokud se totiž zásadně nezmění politický systém zastupitelské demokracie, v jednom balíku s demagogickým uplatňováním liberální ekonomiky a z toho plynoucí nadvlády globálních investorů opírajících se o celosvětového vojenského hegemona USArmy, pak se lidstvo už nyní jednoznačně nachází na sestupné větvi vývojové křivky. Ideologie jmenovaného společnostního režimu je totiž založena na tak zvané lidské přirozenosti, za kterou je vydáván boj, v lepším případě soupeření o přežití lidských jednotlivců. Preferování soutěžení před spoluprací jedinců i skupin. Jelikož při tom na Zeměkouli dříve, či později bude kritický nedostatek zdrojů, především sladké vody a energie, tak se zákonitě při takovém „náboženství“ volné soutěže, musí lidstvo vyvraždit.