SOLIDARITA JE SPROSTÉ SLOVO

Nikdy jsem nesouhlasil a nikdy souhlasit nebudu s existencí systému, režimu, společensko-ekonomické formace, či jak kteří odborníci nazývají mocenskou realitu světa, v níž skoro všichni pracují, či vyvíjí nějakou činnost, při čemž mají sotva na přežití, maximálně na poměrně slušný život, a naproti tomu doslova mikroskopická menšina ve svém osobním vlastnictví shromažďuje veškeré přebytky všelidského bohatství. Pokud přesto, a plně věřím že jen dočasně, takový systém přece jenom existuje, pak tvrdím se vší vážností, že svou legitimitu, i když ne oprávněnost, si zajistí tehdy a jenom tehdy, když naprosto bezpodmínečné vrstva vlastníků zmíněného bohatství se vždy postará o slušný život všech. Zásadně takové společenské odpovědnosti odmítám říkat solidarita. Je to totiž neodmyslitelná povinnost každého shromažďovatele majetků. A není-li bohatci splněna, mají ostatní plné právo je zlikvidovat. Lid má nejen svatou povinnost svrhnout tyrany, jak už dneska deklaruje mezinárodní právo, ale podle mne má stejnou povinnost povstat a zrušit všechny, kdo mají přebytky, když on trpí nedostatkem. V současné konkrétní situaci tedy globální vládci, čili financiéři a jejich korporace, jsou výsostně povinni zabránit nejen hladu, nedostatku zdravotně nezávadné vody, umírání dětí z důvodů chybějících léků a zdravotní péče či chudobě miliardy lidí, ale dokonce i vytvořit všem ostatním lidem šanci na zlepšování si své sociální situace, to znamená zajistit jim pracovní příležitosti. Považuji za zločin proti lidskosti, ba až genocidy, když zmínění superboháči dneska na svých kontech kdesi shromažďují biliony dolarů, aniž jim umožňují oběh. Zrušení možnosti takového skrblictví vidím jako první stupeň globální revoluce dneška.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *