SOBOTKOVA VLÁDA MÁ DŮVĚRU

Podle Ústavy ČR musí každá vláda po svém jmenování požádat sněmovnu o důvěru. Vznikne-li po volbách většinová vláda, jde fakticky o formální akt, který by měl z toho prostého důvodu proběhnout v několika minutách. Jsou-li ale poslanci poněkud přitroublí a neváží si voličů, ba ani svého času, zachovají se jako současný prezident, který se v zahledění do své velikosti nehodlá podrobovat jakýmsi debilním ústavním zvyklostem a podobným formalitám, takže z nich vždycky vydoluje nějakou nesmyslnou komplikaci, aby zvýšil svou zajímavost. Čistě formální akt hlasování o důvěře se tak včera stal dvanáctihodinovou přehlídkou politické stupidnosti. Nic tak před veřejností nekompromituje demokracii, jako přehlídka projevů poslanců, předvádějících se před televizními kamerami. Všichni poslanci nepatřící k vládní koalici se vykecali, aby nakonec vládní poslanci své vládě stejně dali důvěru. Prostě klauniáda. Při tom se nenašel nikdo, kdy by jasně řekl víc jak dvěma třetinám voličů z dolní části sociálního spektra. Jste zotročeni médii. Opět jste volili proti svým nejhlubším zájmům. Opět nebylo možné sestavit levicovou vládu. Sice ODS a TOP09 vizuálně propadly, ale pravice byla víc jak účinně nahrazena Babišovci. Pravice udržuje svou životnost v polistopadovém Česku neustálým přeskupováním – a její část také často předstíráním, že vlastně není pravicí. I dnes se najdou lidé, kteří se domnívají, že ANO nepředstavuje pravicovou stranu či dokonce, že máme „levicovou vládu“. Babiš se přitom v obou klíčových vnitropolitických tématech, která štěpí českou politiku na pravici a levici, přihlásil jasně napravo: Za hlavní cíl své strany prohlásil udržení komunistů stranou politické moci a zabránění progresivního zdanění. Babiš se také obklopil představiteli pravice. Roman Joch má pravdu, že se jedná o poněkud paradoxní jev: ANO je považována za protestní a přitom je „superestablishmentovou“ stranu. Dodejme jen, že „superestablishment“ této země je pochopitelně pravicový. Babiš umožnil pravici pokračování ve vládě i po drtivé porážce dosavadních pravicových stran. Těm dal zároveň unikátní možnosti – mohou díky němu pokračovat ve své antikomunistické rétorice a zároveň se vymezovat proti moci oligarchů, proti velkému kapitálu, proti vstupu ekonomické moci do světa politiky a médií, čili proti všemu, co v zemi zavedly. Útok na moc velkých peněz je tradičně levicové téma – jenže levice uzavřela s Babišem svatbu z nutnosti, zatímco pravice má nyní v této oblasti volné, čti, opoziční ruce.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *