Všichni teoretici demokratické moci hovoří o jakýchsi třech jejích složkách, doslova pilířích, jejichž interakce prý působí, nebo alespoň má působit, jako soustava brzd a ovlivňování, zjišťující mocenskou rovnováhu ve státě. Myslím si, že pokud to někdy vůbec platilo, tak jen v bohatých státech a to pouze do druhé světové války. Od té doby platí jiné tři pilíře moci, každé moci, demokratické nevyjímaje. Jsou jimi banky, televize a armáda. Televize veřejnost zhloupne, armáda uhlídá vzpurné a banky na to všechno poskytnou finance. Za pomoci těchto tří institucí ovládá neviditelná, abnormálně nepočetná skupinka osob bez národnosti a státní příslušnosti celý svět. Všichni ostatní si musí dávat jenom dobrý pozor, aby nebyla zkonstruována ve vesmíru umělá planetka, která by pojala tak půl milionu lidí, kteří by přežili vylidnění naší planety.