Prvním, kdo se vzdal funkce místopředsedy ÚVV ČSSD byl Škromach. Jako většina jeho personálních vystoupení, šlo i tentokrát o teatrální gesto, ovšem včera poněkud šaškovské, s puncem trapnosti. Nepřiznal, že ztratil důvěru nejen nějakých orgánů, či členů strany, ale dokonce u své místní organizace v Hodoníně, která jasně nádavkem řekla, že politik bez důvěry je bezcenný. Rezignace Haška, to už bylo jiné kafé. Za zdatného Tejcova sekundování nakonec jejich společné odstoupení z nejvyšších funkcí vyznělo jako vrcholné sebeobětování se zájmům strany a vlasti. Veřejně se obětují jen a jen proto, že byli dlouhodobě vystaveni nepředstavitelně hrubému nátlaku centristů vedených Sobotkou. Oni přece nic škodlivého neprovedli. Schůzka v Lánech byla přece setkáním levicových politiků, na níž ani ze samé podstaty nemůže být nic odsouzeníhodného. Žádat předsedu, aby vyvodil z neúspěchu strany svou odpovědnost, nebylo proti stanovám a navíc takový akt byl v duchu tradice nejen v samotné ČSSD, ale i v mnoha jiných stranách doma i za hranicemi. Pokud někdo nazývá konkrétní pokus o možné převzetí vedení strany pučem, pak je pučistou právě Sobotka, který nerespektoval usnesení vysokého stranického orgánu a v osobním zájmu proti jeho příslušníkům zorganizoval vzpouru nejen ve straně, ale i mezi občany. Oni, Hašek a ostatní, poutěmi ukřivděnými a oběťmi nehorázného vývoje ve straně. Proto a jenom proto odchází z vedení strany a už vůbec ne proto, že by lhali, vždyť za to se přece omluvili. Ani nekonspirovali, ani neopiklovali. Já osobně musím konstatovat, že už tento Haškův přístup k řešení sporu ve vedení, je příznakem budoucích Sobotkových těžkostí, zvláště když Hašek neopustí ani jednu ze svých hlavních funkcí, hejtmana, či poslance, jak sliboval ještě před konfliktem. Jenže u sebeoběti Hašek nezůstal. Jasně navíc řekl, že od této chvíle je Sobotka osobně odpovědný nejen za sestavení vlády, ale za veškerý další vývoj. Vzhledem k tomu, že Zeman má co říci již do samotného sestavování vlády, je to fakticky polibek smrti pro Sobotku. Zeman může najít mnoho pák, aby znemožňoval Sobotkovi sestavení vlády. A samozřejmě ještě mnohem víc v eventuelním vládnutí vlády premiéra Sobotky. Hašek tedy vůbec nerezignoval, ale naopak s drzou arogancí člověka se silnou podporou, vyzval Sobotku k dalšímu nelítostnému boji. Nepomohl v žádném případě ke zvýšení jednotnosti strany. Naopak vytvořil další třecí plochy k rozbrojům a tím i sobě šanci na vylepšení svých ambicí. V politice není nikdy nic definitivního a v personálních vítězstvích už absolutně nic. Osobně mi může být Sobotka i Hašek ukradeni. Ovšem Haškův postoj vnímám jako podvodný. Když ne lživý, tak alespoň částečně zamlčující mnohé skutečnosti. Více o tom zítra. Jen proto jsem již na začátku týdne poslal Sobotkovi svůj názor na vyřešení krize ve vedení ČSSD a včera členům ÚVV ČSSD dopis, z nichž někteří mně již poděkovali za fundovaný přístup. Jelikož jde o interní problém strany, vystříhal jsem se zasílání jakýchsi otevřených dopisů, či zveřejňování nějakých všeobecných výzev. Ovšem hodlám se velmi vážně zabývat situací v ČSSD, která ještě pořád nedorostla k vědomí, že její ústavní činitelé nejsou straníci, ale především zástupci obrovského počtu svých voličů – občanů.