ZEMAN SE HODIL MAROD

Od počátku vnitrostranické zrady v ČSSD bylo jasné, že zásadní světlo do věci by mohl okamžitě vnést prezident. Stačilo, kdyby řekl, že je osobně pozval. Podle scestně demagogického přesvědčení mnoha novinářů, myšlení většiny veřejných činovníků a víry nerepublikánské veřejnosti, se přece pozvání prezidenta neodmítá. Lehce by pak všichni zdůvodnili, že prezident, či některý z účastníků neměl čas jindy, a tak se tedy sešli i v době, kdy si Sobotka čechral peří ve společnosti předsedů stran před televizními kamerami. Zeman se dokonce mohl přiznat, že sice má vůči Sobotkovi tak silnou osobní averzi, že se již dávno dohodl se svými přáteli, že se sejdou hned po volbách, aby podebatovali nejen o výsledcích, o dalším postupu ČSSD,  ale že se v žádném případě nehovořilo o další roli Sobotky. Měl jistě ještě další varianty, včetně zapření schůzky, protože mohl spoléhat na loajalitu vedoucích pracovník ČT, kteří by nedovolili, aby záběry z příjezdu Haška a dalších do Lán kdokoliv spatřil. Nic z toho Zeman neudělal. Naopak nechal v tom Haška a další nejen máchat, ale doslova vyválet jako prasata v hnoji. Zbaběle se na dlouhou dobu „hodil marod“. Kdyby spiklenci nebyli zaslepenými fandy, ale skutečnými znalci Zemana, tak by do celé zrady Sobotky vůbec nešli. Zeman totiž není mužem konspirací. Na to je až příliš prostořeký, ješitný a pomstychtivý. Ještě před skandální schůzkou totiž opravdovým znalcům Zemana jasně sdělil, že Sobotku k povolebnímu vyjednání nejmenuje. Znalci Zemanovy povahy již od počátků jeho veřejné činnosti dále ví, že je chorobně ješitný, takže si neodpustí vytvořit předpolí k tomu, aby případný úspěch byl přičítán jemu a neúspěch samozřejmě někomu jinému. Do třetice všichni, kdo s ním nějaký čas museli pracovat vědí, že absolutně nikomu nezapomíná žádnou maličkost v chování, negativně se dotýkající jeho „majestátu“. Je daleko víc silně negativních vlastností, které Zeman má, ba dokonce takových, které jej naprosto diskvalifikují k výkonu vysokých ústavních funkcí. Ale tyto tři vyjmenované ostatečně stačí, aby lidé znalí věci s vysokou pravděpodobností odhadli, co bylo smyslem schůzky u Zemana, která se nakonec provalila. K ní už jen jediná poznámka. Prezident si nemůže zvát kohokoliv a kdykoliv, jak mylně šíří sdělovací prostředky. Je veřejnou funkcí 24 hodin denně a sedm dní v týdnu po celé své funkční období. Veřejnost má nejen nárok na to, aby věděla, s kým a kdy se setkal, ale ve většině případů i o čem se jednalo. Výjimku tvoří jen a jen věci, zákonem určené do určitého stupně utajení.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *