Realitu naší země způsobenou skoro čtvrtstoletním řáděním pravičáckých, neoliberálních fanatiků, změní blížící se volby tehdy a jenom tehdy, pokud po nich bude možné sestavit i ve Sněmovně ústavodárnou většinu, jaká je dneska v Senátu. Výhledy k takovému výsledku volebního hlasování jsou však malé, ba až nulové. A navíc, ani tehdy se nedá očekávat žádná systémová změna, ale pouze „polidštění“ současné bezohledné tržní chamtivosti vítězů listopadového převratu. V naší zemi jakákoliv vláda nebude nikdy ničím jiným, než údržbou – lidštější, či bezohlednější – globálními elitami preferovaného politického řádu, hospodářského systému a společnostního režimu. Abychom se dočkali alespoň trochu přijatelnějšího klíma pro dolní dvě třetiny obyvatelstva, je nutné, aby budoucí vláda měla šanci provést takové změny v Ústavě, které by zlomily současné ideologické podhoubí polistopadových změn všech typů dogmatiků. Sociální demokracie sice není ničím jiným, než humanizací „starodarwinského“ kapitalismu, ale za současné situace by její ústavodárné vítězství bylo velice potřebným výsledkem. Ten je ale za současného stavu společnostního vědomí většinového voliče nemožný. Naprostá většina voličů je totiž prakticky politicky nevzdělaná. Proto se nechává zmanipulovat tu primitivním antikomunismem, tu strachem z návratu socialismu, jindy z bankrotu státu, či nejnověji pak z nadvlády starostran, čili současných parlamentních politických subjektů. Mediálním manipulátorům stačí, ovlivnit alespoň 15 procent voličů, aby bylo vymalováno. Levice, díky trvalému antikomunismu, pak nikdy nemůže vládnout. To by ČSSD musela získat minimálně přes čtyřicet procent hlasů, což je utopie.