Někteří teoretici chápou korupci pouze za jednu z mnoha forem porušení obecně přijatých zásad. Viz zde: http://claudiawilliamson.googlepages.com/publicchoice.pdf . Korupci nejen v naší zemi pak vykládají jako nedostatečnost systému, který, cituji: „ze zásadních důvodů nemůže být dostatečně účinný v boji proti korupci (protože je podstatným způsobem ovlivňován působením struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad)“, konec citace.

Pro současnou debatu o korupci v naší zemi, která se stala systémovou a dokonce přerůstá až v korupční systém generovaným právním řádem, jsem našel ilustrativní a snadno pochopitelný příklad uvedených tezí.

Faktická událost: 19.6. t.r. se na fotbalovém mistrovství Evropy hrálo mimo jiné utkání mezi domácí Ukrajinou a Anglií. Skončilo výsledkem 1:0 pro hosty, při čemž rozhodčí neuznali Ukrajině nezpochybnitelným způsobem dokumentovanou branku.

Obecný pohled na současnou kopanou: Ve sportovním utkání trvajícím jeden a půl hodiny, rozhoduje o výsledku v naprosté většině případů jeden gól. Daleko kvalitnější povrch hřišť, technologie výroby míčů a v neposlední řadě technická vyspělost a rychlostní schopnosti hráčů vytváří situace, k jejichž posouzení je potřebná daleko vyšší přesnost, než kdysi.

Právní řád fotbalu: Od památné, nemýlím-li se Maradonovy ruky, která zajistila Argentině titul mistrů světa, bylo nejvyšší povinností kodifikátorů „fotbalového práva“ udělat vše, co je v možnostech současné techniky, aby se takové porušení obecně přijatých zásad, již nemohlo opakovat. Že to možné je, dokazují videozáznamy kritických situací, které jsou všeobecně průkazné. Dávno proto měly být součástí rozhodování, především v tak důležitých utkáních.

Závěr: Pokud ani za několik desítek let nebyla pravidla kopané inovována o záznamovou technologii, naskýtají se minimálně dvě otázky. Za prvé, jakým strukturám založeným na vzájemném krytí v porušování obecně přijatých zásad, tento stav vyhovuje? A za druhé proč? Zvláště když uvážíme, že korupce je jenom jednou z metod porušování obecných zásad. Osobně se mi nabízí třeba nesympatie rozhodčího k mužstvu, či dokonce národní prestiž. Ale mohou být i mnohé další.