Nejlepší, minimálně tedy v Evropě, finančně ministerský sluha globálních financiérů, má všechny atributy moderního politika. Je cynický (předvolební peněžní poukázky) agresivní (vyfackování mladíka), demagogický (církevní restituce), neoliberálně dogmatický (sociální rozpočtové škrty) pravověrně ideologický (antikomunistická nenávist) a v neposlední řadě mocensky pragmatický (politicky se angažoval již za vlády KSČ). Když jako ministr vstoupil asi před rokem před svým ministerstvem do proudu odborářské manifestace, měl jsem zato, že chtěl tak průhlednou provokací na sebe strhnout mediální pozornost, aby znicotnil celou demonstraci, protože v případě násilí na něm by se o ničem jiném v reportážích z demonstrace nehovořilo. Když však minulý čtvrtek opět vyšel z budovy svého ministerstva, před níž nadávaly asi dvě stovky občanů, jak později řekl, proto aby s nimi diskutoval, změnil jsem své ohodnocení tohoto slizu, který dlouhodobě zvyšuje odpor veřejnosti vůči politikům. Kalousek je psychicky narušený. To, co provádí, nejsou provokace. On, který je odchován fakticky marxismem a odkojen katolickou vírou, se cítí být věrozvěstem a davovým propagandistou jediné víry. On s vysokou pravděpodobností je skutečně přesvědčen, že s davem se dá věcně diskutovat. Což je pro politika jasná diskvalifikace. Je to spíše psychologicky vzato profil fanatika, s mučednickým podvědomím. Pro takového „politika“ je pak jediné možné doporučení. Ať se jde léčit do psychiatrického ústavu. Ty facky, štulce a plivance ho naopak utužují v jeho zvráceném fanatismu.