Po antikomunistickém převratu zvítězila u nás mimo jiné i zvrhlá podnikatelská ideologie. Jednak z podnikání vytvořila svátost jediného tvůrce hodnot, za druhé ho povýšila na nejvyšší, ne-li dokonce jedinou oprávněnou občanskou aktivitu a konečně z něho učinila nebetyčnou zásluhu v zajišťování obživy nepodnikavým. Ani jedna z těchto tezí není pravdivá. Už jsem zde psal, že existují celé sféry podnikání, které žádné nové hodnoty nevytváří. Podnikatelé ale také nejsou žádným pilířem občanské společnosti, jak tvrdí liberální agitátoři, jakým je třeba politolog Pehe. Právě naopak jsou ve velkém počtu aktivit v naprostém rozporu se skutečnými občanskými aktivisty a to nejen ekology, jak se často prezentuje, ale i s odbory, spotřebiteli, pacienty, akademickou obcí, lékařskými komorami a mnoha jinými. A už v žádném případě neposkytují lidem práci, pokud totiž jenom trochu mohou, tak se vždy bez pracovníků obejdou. Podnikání ve společnosti řídící se demagogií o absolutní svobodě individua, nemůže být proto logicky nikdy ničím jiným, než bezohlednou honbou za obohacováním sama sebe. Protože liberální myšlení dospělo v posledním půl století tak daleko, že popírá dokonce existenci společnosti, pak se naprosto logicky z podnikání mimo jiné vytratil jeho zakladatelský mravní rozměr – odpovědnost vůči celku. Podnikání už není zodpovědností vůči společnosti, ale bezskrupulózní bitkou o co největší zbohatnutí jedince. Podnikatelé už nejen vykořisťují, jak tvrdili ještě marxisté, ale podrobují si celou společnost. Vzniká jakási podnikatelská totalita, na první pohled zprostředkovávaná penězi, takže se dokonce hovoří o totalitě, či minimálně nadvládě peněz. Nejhorší na nově se rodícím globálním systému je, že nejvyšší rovinou této nadvlády je ta nejzvrácenější forma podnikání, jež nevytváří žádné hodnoty, kde zisk jedněch musí být jen a jenom ztrátou jiných. Představuje ji celosvětový gang finančních spekulantů, kteří sami sebe označující za investory. A není to samozřejmě jediná podnikatelská perverze. Dalšími je vedle vyloženě zločinných (kšeftování s drogami) a krajně neslušných (nevěstince a hazard), rovněž provozování daňových rájů, zbrojařský průmysl, či soukromé žoldácké armády. V Abendlandu holt podnikání přerostlo lidem přes hlavu a plně je zotročilo.