Jestliže jsem včera tvrdil, že odpor proti Nečasově vládě je naprosto bezzubý, protože nemá vedení, nadtož velení, pak pro odpor vůči současné, globální kontrarevoluci liberálů, chybí jejímu protivníkovi celý komplex štábní kultury. Levice po pádu bipolárního světa katastroficky ztratila tempo, jak se říká v šachu. Nechala se tím zatáhnout do diskursu, jehož pojmosloví a celou myšlenkovou soustavu určují dogmata tak zvaného neoliberalismu, který diktuje myšlení především ve sféře národohospodářské. Aby levice obnovila svou vitalitu, potřebuje v prvé řadě novou politickou filozofii, třeba i úplně odlišnou od myšlenek tvůrce prasocialismu Marxe. Následně potřebuje praktickou aplikaci oné filosofie do ideologie pro dlouhodobou strategii dalšího ovlivňování lidského společenství.  Dále nezbytně potřebuje nosná hesla mobilizující veřejnost k bezprostřednímu vedení sociálního a politického soupeření s již dobře zorganizovaným a mocensky usazeným soupeřem. A konečně potřebuje pro svou organizovanost generální štáb, silnější, vlivnější, minimálně pak mocnější, než jsou MMF a SB dohromady. Jeho reálná moc může kupříkladu spočívat právě ve facebookové organizaci. Má-li být sociální síť takovým štábem třeba již existujícího světového hnutí dolních 99ti procent, musí se kupříkladu stát nezničitelným a zároveň nepolapitelným. Musí mít organizační formu jakési tisícihlavé saně, které po useknutí jedné hlavy vyroste několik nových. I když jednotlivé hlavy budou vyžadovat různou potravu, měly by mít alespoň jedno společné. Měly by všechny vědět, koho mají sežrat.