Havlovo celoživotní přesvědčení bylo formováno dvěma zásadními prožitky a začalo to už v dětství. Jeho rodiče byli příslušníky nejbohatší Pražské sorty. On byl bohužel nevzhledný, obtloustlý, zrzavý chlapeček, s nímž si nikdo nechtěl hrát i když měl nejlepší balon. Získal tím komplex, z něhož vykrystalizovala až nenávistná touha dokázat jim všem, že to oni za ním jednou sami přilezou. Ta se v něm přetavila až v podrazácky manipulativní kabinetní pletichaření. Viz odstavení Bartončíka před volbami prezidenta. A to nemluvím o likvidaci svých soků v disentu, o němž se zatím ví jen velice málo. Havel byl navíc bez nadání, málo pracovitý a životem ve výjimečném prostředí nepřipravený na reálné uplatnění ve světě. Koncem dětství si vysnil dráhu nezávislého umělce. Jenže pak přišla rozhodující rána osudu, nástup moci komunistů a Havlovi se rozplynul sen o zajištěném rentiérovi, který si bude pohrávat se svou představou u umění. Jeho odpor ke komunismu v něm proto zakotvil natrvalo a rozvíjel se až v absolutní odpor ke všemu kolektivistickému. Komplexem buzenou touhu po výjimečnosti nakonec přeměnil na zrůdné povýšení svého svědomí na jakousi obdobu božského sdělení, což upevňoval v sobě tak dokonale, že své přesvědčení o právu, spravedlivosti a sociálnu povyšoval nad zákony a to nejen jako disident, ale dokonce i jako prezident. Tím se stal zvráceným politikem, samolibým hlasatelem absurdních poloesoterických myšlenek, vydávaných za svou filosofii. Před dvěma dny jsem si z netu přehrál jeho poslední vystoupení v televizi, pořad Dvojí výslech, kde si notoval s Dukou. Byl to pro mne děsivý zážitek. Plně se potvrdila Havlova totální neschopnost. Dostal od osudu ojedinělou šanci. Víc jak dvacet let se stýkal s elitou nejen naší země, ale dokonce prakticky celého světa. A já s hrůzou pozoroval, že za to skoro čtvrt století se ten ubožák fakticky nic nenaučil. Prostě neměl nato, aby dokázal pozvednout sám sebe. Kdesi na netu proběhla debata, jak by se levice měla zachovat k Havlově působení. Jsem naprosto bez pochybování přesvědčen, že opravdová levice by měla celý život a veškeré jeho veřejné působení ignorovat a postupně vymazat z dějin.