Dneska byl na webu Parlamentní Listy zveřejněn text o rozhovoru s exministrem Dlouhým. Na tomto místě uvedu jen dvě jeho tvrzení. Podle prvého prý za současnou dluhovou krizi v naší zemi jsou spoluodpovědni všichni občané, především svým vysokým konzumem, a dokonce prý na dluh. Od člověka, který patřil do nejužší skupiny politiků, kteří uloupili veškeré národní bohatství a podle kontrarevolučního práva ho přidělili svým kamarádům, za pakatel prodali cizincům, či jen tak sprostě zašantročili, takové prohlášení už není drzostí. Je to cynický výsměch sebejistého vítěze, který si je vědom své nepostižitelnosti. V druhém případě řekl, že základním lékem na krizi je, aby si stát ohlídal nezneužívání všech sociálních výdajů, od sociálních dávek, přes příspěvek v nezaměstnanosti, zdravotní a nemocenské pojištění, až dokonce po penze. Tvrdím odpovědně, že všichni tito lidé dohromady za celých deset let nejsou schopni ukrást státu tolik, kolik mu uloupil svými rozhodnutími za jediný měsíc sám Dlouhý v ministerské funkci. Dlouhý je v mých očích neformálním agentem Západních finančních institucí, kterým se stal už v dobách svého studia mimo hranice ČSSR. Za tím účelem dokonce vstoupil do KSČ, aby se dostal do co nejužšího grémia lidí, vytvářejících podklady pro celostátní ekonomická rozhodnutí. Jeho kumpán Klaus se stal prokazatelným velezrádcem této země až v prvých listopadových dnech roku 1989, zatím co Dlouhý jim tehdy byl už celých dvacet let. Havliánští kontrarevolucionáři Klause nechtěli do vlády a tak ve své chorobné ambicióznosti sám navštívil velvyslanectví USA v Praze, kde do protokolu prohlásil, že dokáže převést ČSSR komplexně do vlivu USA. Klaus s Dlouhým už na Prognostickém ústavu tvořili základ kliky, které se neřeklo jinak než Gang čtyř. Což v mých očích znamená, že jeho šéf Komárek dobře věděl, co jsou zač. Mám proto oprávněné podezření, že jako místopředseda Čalfovy vlády jim utvořil dokonce prostor, pro jejich pozdější ekonomické řádění.