V celých dějinách naší země ještě nikdy nebylo tolik občanských iniciativ a sdružení, která vznikla z živelného odporu občanů k současné vládě, jako nyní. Velká většina z nich si ale začíná uvědomovat dvě věci. Ví, že neurvalé chování Nečasovců má své kořeny zaprvé v chování předešlých vlád a že zadruhé není čistě českým jevem, jak se nám snaží namluvit někteří obhájci dnešních časů. Není kupříkladu pravdou, že stačí odbourat korupci a budeme mít v zemi dokonce dost prostředků pro potřeby rozpočtu. Blíže pravdě je, že titíž mocní si najdou jenom jiné cesty, jak veřejnosti její prostředky zase ukrást a použít ve svůj prospěch. Není pravdou, že u nás kapitalismus degeneroval na mafiánský kapitalismus. Slovní spojení mafiánství a kapitalismu je totiž oxymóronem. Kapitalismus je ve své podstatě mafiánství samo o sobě. To jenom někteří jeho ideologové ho spojili se slovem demokracie a snaží se dokazovat, že existuje jakýsi demokratický kapitalismus, což ale ve skutečnosti není nic jiného, než mafiánství v mezích zákona, čili podnikatelskými vrstvami v parlamentu prolobbovaná regulace mafiánských praktik. Co jiného je kupříkladu provize, než sprostý úplatek? Co jiného je dosazení zasloužilého člena strany do správní rady státního podniku, než klientelismus? Neustálá mediální prezentace předsedy strany je snad něco jiného než šlechtění vůdcovského principu?! Ví alespoň někdo o jediném znaku, který by nebyl organickou součástí kapitalismu a zároveň znakem mafie? Pokud se občanská sdružení a iniciativy připravují na protivládní protesty k 17. listopadu, měly by si především ujasnit, co je hlubinnou podstatou jevů, proti nimž hodlají veřejně brojit.