Traduje se v České kotlině, že pojem mafiánský kapitalismus do povědomí naší veřejnosti přinesl Havel, ve svém známém projevu v Rudolfinu. Nehodlám s tím polemizovat a samozřejmě nemíním se ani přehrabovat v archivu a hledat, kdo poprvé u nás hovořil o mafiánském kapitalismu. Velice mne ale překvapilo, že i na letošní teoretické konferenci KSČM, již léta nazývané Vratimovský seminář, tento termín zazněl dokonce z úst levicových teoretiků a to dokonce jako jakýsi nový pojem sociologické vědy. Osobně jsem přesvědčen, že Havel ho použil proto, že už v té době nešlo o naší realitě hovořit jako o demokracii a tak hledal ve svém slovníku absurdit nějaké vhodné, co nejvíce pejorativní slovo, aby urazil ješitného Klause. Podle mého názoru ale jde o přídomek naprosto nadbytečný v případě kapitalismu. Ten je ze samé své podstaty mafiánský. Žádný jiný nikdy, nikde neexistoval. Ani nemohl, zvláště při svém vznikání. Mocní se v kapitalismu musí zákonitě obklopovat jen lidmi, kterým důvěřují, čili vždy svým přáteli. Aby si moc udrželi, musí rozdávat prebendy a vytvářet si tak další přátele. Musí se v mocenském boji rovněž grupovat, k čemuž jim slouží celé klientelistické sítě. Korupci si proto dokonce uzákoňují jako pravidlo a realizují ji kupříkladu jako provize, či tantiémy za zastupování státu v různých podnicích. Dovoluji si tvrdit, že kapitalismus a mafiánství jsou synonyma. Popisují jednu a tutéž realitu. To jenom slouhové dnešní moci začali hovořit o jakémsi demokratickém kapitalismu, či dokonce o neoddělitelnosti demokracie a kapitalismu. Což jsou stejné bludy, jako hypotézy o trhu, coby formě svobody.