V mém způsobu uvažování nemá žádná společenská událost, přírodní jev ba veškeré ostatní skutečnosti, náhodný původ. Vše má své příčiny a důvody, i když třeba jenom pravděpodobnostně působící. V těchto dnech mne z toho pohledu zaujaly proto dvě události, které následovaly rychle po sobě a vzbuzují u mne podezření, že spolu dokonce velice úzce souvisí. Vláda uložila ministerstvu vnitra, aby připravilo materiál o možnosti zákazu KSČM. A ani ne za týden na to, byl zveřejněn průzkum stranických preferencí, který pravici doslova vyzývá k boji. KSČM se nejen vrátila na své tradiční třetí místo, ale získala už stejný počet možných mandátů, jako ODS a samozřejmě předběhla TOP09. Již víc jak půl roku ČSSD a KSČM získávají ve výzkumech ústavní většinu. Nyní se navíc obě strany dostávají do absolutního vedení. V polistopadové politické atmosféře nenávistného antikomunismu je takový fakt dostatečným důvodem k rozhodujícímu ataku na KSČM. Proto předpokládám, že průzkum je silně zmanipulován a má sloužit jako jeden z argumentů v protikomunistické štvanici zorganizované pražskou mediální smetánkou , jež může pragmaticky vyvrcholit třeba před volbami pozastavením činnosti KSČM. I kdyby zákaz účelově platil jen dočasně, jako například uvěznění Sládka před prezidentskými volbami, či preventivní zákaz nedávné stávky z formálně vymyšleného důvodu, zamezí se předvolební činnost této strany a po volbách se jí vítězové třeba i omluví. V dnešní politické realitě totalitní nadvlády bohatců je přece možné všechno.