DVA SVĚTY

Ještě z paměti lidí nevymizel televizní přenos z Londýnské, královské, předoplodňovací show, a už média prezentovala novou událost. V sobotu se do Prahy sjeli odboráři z celé země, aby zahájili protivládní tažení. Zatímco na livrejovanou komedii prý celý svět netrpělivě čekal, začátek odborářské vzpoury jsem už nečekal ani já. Říká se; pozdě, ale přece, jenže tentokrát by to nemuselo být pozdě, pokud všem účastníkům odhodlání vytrvá a hlavně když se začnou přidávat další. Záměrně jsem jako kontrapunkt pražské demonstrace odborářů vybral londýnskou svatbu. Byla to totiž právě Británie, která v době, kdy ženská zrůda jménem Thatechrová, vykonávala funkci nejvyšší služebnice královské koruny, kde byl zahájena nová etapu sociálního boje v Evropě. Železná Margareta v nesmiřitelném souboji s hornickými odbory Arthura Scargilla tehdy nejen vyhrála, ale odbory naprosto znicotněla. Od té doby se v celé Evropě s obnovenou silou začaly rýsovat dva světy. Panský, vlastně velkopanský a vrchnostenský, který se stále více vyhraňuje proti světu prostých, neprivilegovaných, stále více zbídačovaných, vysmívaných, vyděďovaných. Mluvma proto jasnou řečí. Poslední dekáda dvacátého století nebyla žádným koncem studené války. Byla vítězstvím kontrarevoluce kapitálu proti celosvětově hrozícímu vítězství komunismu. Vrátila tak svět zpátky do dob, existence panstva, vrchnosti a těch ostatních. Vznikly tak opět dva naprosto různé a odlišné světy. Na jejich nesmiřitelné protikladnosti nic nezmění ani lokajství mediálních poskoků, ani lumpenmediální bulvár.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *