KRVAVÝ ŠAKAL Z HRÁDEČKU

I takto se někteří lidé už dneska vyjadřují o polistopadovém věrozvěstu pravdy a lásky, přesněji řečeno povyšovateli vlastního názoru na jedinou pravdu a šířiteli chorobné lásky k sobě samému. Nedávno se konala premiéra jeho autobiografického filmu Odcházení. Havel je nejen autorem scénáře, interpretujícího text vlastní hry, jejíž premiéra, dokonce i v jím milovaných USA propadla, ale i režisérem, ba dokonce si v něm i zahrál, i když ne sám sebe. Nikdy bych neztrácel čas, abych text hry, či scénáře četl, i kdybych na něj na netu narazil. Nikdy bych nešel do divadla ani do kina na jakoukoliv jeho hru. Přečetl jsem si, spíše náhodně, jenom několik recenzí filmu a většina z nich mně stačila, abych si potvrdil, co vím od samého počátku. Havel je chorobně sebestředný a celý svůj život se navíc snaží vytvářet kult své osoby, což se mu v určitou dobu docela slušně dařilo a to nejen proto, že je od mládí cvičeným manipulátorem, ale za pomoci globálních médií jako poděkování za zradu hned dvou národů. Ve filmu je však ještě jakási nová poloha. Havel jakoby se snažil sdělit, že to, co dneska existuje, si opravdu nepřál. Divákovi, nadtož všem obyvatelům země se samozřejmě neomlouvá, ale spíše se ho snaží ubrečeně přesvědčit, aby neboural kult jeho osobnosti. Musím přiznat, že je v této poloze upřímnější, než Gorbačov. Ten se raději prezentuje světu jako zrádce socialismu, vlastizrádce SSSR a politický zrádce většiny pracujících lidí celého světa, než aby se do historie zapsal tím, čím skutečně byl, čili politickým hlupákem. Pokud na recenzenty Havlova filmově zpracovaná politická závěť, působila tak, jak jsem popsal, pak je Havel stále stejný a nepoučitelný i v maličkostech. Osobně jsem kupříkladu poslouchal jen jednou jeho veřejný projev. Bylo to ve Federálním shromáždění v polovině roku 1992. Tehdy ho naprosto přesně charakterizoval poslanecký kolega Kučera, který o Havlově vystoupení řekl. Nikdy jsem neslyšel ubrečenější prosbu – nechte mně proboha prezidentem alespoň té Česká republiky. Ano, nejvyšší ústavní činitel ještě existující federace za ni už neprohodil ani slovo, ale úpěnlivě se snažil zmanipulovat alespoň rozhodující politiky Česka, aby si jej zase vybrali za prezidenta. Řekl bych hyena, ale ta je v mých očích přece jenom bojovnější, tak tedy oprávněně šakal. A proč krvavý? Ví snad někdo o státníkovi, který by za pouhých dvacet let volal po tolika válkách?!! Já teda určitě ne.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *