Celá horda současných sociologů se přiklání k názoru, že globalizovaný svět se řítí do neofeudalismu. Možná jim to na oko tak připadá, jenže, co to byl feudalismus? Přece nic jiného, než jedna z forem otrokářství, provázející lidské dějiny od samého prvopočátku, otřeseného měšťanským revolucemi teprve v devatenáctém století a definitivně zlomeného na konci sedmdesátých let století dvacátého. Ne, ne, nejde o žádnou restituci feudalismu, ale o další fázi naprostého zotročení všeho lidstva. To je reálný charakter současné etapy vývoje globálního světa po pádu SSSR. Tři faktory, zotročující veškerý svět jsou peníze, média a profesionální armáda. Všechny tři spolehlivě už dneska ovládané globální finanční oligarchií. Ta svými penězi řídí média, která ze své centrály fabrikují reálnou skutečnost do virtuálních zpráv, centrálně distribuovaných celému světu. Těmi tak dokonale doslova zamořují všechny mozky, že i ti nejodolnější jedinci již nejsou schopni vidět realitu. A pokud ji náhodou poznají, mediální monopolizace jim nedovolí jejich vědění sdělit komukoliv jinému, nadtož světu. Peníze jim rovněž slouží k vydržování celosvětové profesionální armády, kterou užívají jako nadnárodní policii všude tam, kde vzniká šance na vymknutí se vůli světových hegemonů. Naprostá většina z nich patří k dlouhodobě existující vrstvě Abendlandské, čti Západní kultury, která nejméně půl tisíciletí držela v otroctví zbytek světa až do oněch vzpomínaných sedmdesátých let minulého století. Všechno, co se děje v první dekádě minulého a na začátku tohoto století, je s vysokou pravděpodobností bitvou o znovuuvržení zbytku světa do otroctví největších bohatců Abendlandu. Se stejně vysokou pravděpodobností je to konečná bitva o absolutní zotročení celého světa. Jenže každé úplné vítězství má v sobě zárodky nové porážky.