Obecný lid Egypta, Tunisu, Líbye a dalších zemí, povstal proti svým mocným z nejobvyklejšího důvodu, z bídy až hladu. A také své revolty jako dosud vždy skončí, když dostane najíst. Lidé islámského vyznání dlouho snášejí všemožné projevy mocenské nadvlády, od policejní šikany až po politickou despocii. Existence jejich dětí je totiž pro ně důležitější, než jakási lidská práva, občanské svobody, či dokonce demokracie a podobné bláhovosti Západu. S tím mocipáni Abendlandu po celou dobu své nadvlády nad tímto světem počítají a po celá desetiletí proto udržují v arabských státech vládce, kteří mají jednu jedinou vlastnost, jsou prozápadní. Což konkrétně znamená, že dodávají Západu co nejlacinější ropu a neodporují jeho podporu Izraele. To jsou rovněž dva hlavní důvody, proč Západ projevuje tak mediálně vypjatý zájem o současné dění v severní Africe. Od počátku finanční krize bylo jasné, že v chudých zemích kapitálová ruleta nakonec ohrozí samu existenci velké části obyvatelstva. Proto již od roku 2008 se ve většině z nich pohybují agenti USA, VB a některých dalších zemí, aby, až to bude zapotřebí, nasměrovali hněv davů prozápadním směrem. Konkrétně, aby jakoby z vůle údajné ulice nakonec byla nastolena vláda, která nikterak neomezí tok ropy na Západ a neohrozí Izrael. Všechny ostatní informace o dění v těchto dnech, jsou fakticky jenom klamáním veřejnosti, režírováním televizní inscenace pro globální diváky.