Nedá mi to, abych se ještě nevrátil ke Kollerovým myšlenkám z pořadu, který jsem vzpomínal včera. Vojenský analytik byl prakticky anonymními posluchači dost provokován a tak někdy nekontrolovaně plácl velice zajímavý názor, který vycházel z hloubi jeho životního přesvědčení, či přijatého světonázoru. Že kategoricky odmítal nevojenské metody stíhání terorismu a nazýval je pejorativně hraní m si na dobrotu nepřekvapuje obecně u většiny khaki mozků. Když ale odsoudil vojenské akce vedené rigidně zákonně a humanitárně, tak to už bylo nepochybně příliš silné kafé i pro mnohé vojáky. Jednak pro generalitu, která odmítá vojenské, ba fakticky mezinárodní policejní akce, bez mandátu OSN. Ale především pro aktivní válečníky, kteří jsou doslova otřeseni tím, že Západ ve válkách s údajným terorismem prosazuje nedodržování pravidel zacházení se zajatci, civilními osobami a podobně. Dobře si totiž uvědomují, že právě oni, bojující vojáci, mohou padnout do zajetí, kde pak s nimi také nebudou mít slitování. Vrcholem veškerého toho Kollerova předvádění se, byla odpověď na otázku oprávněnosti útoku na Irák, když se tam nenašly zbraně hromadného ničení, kvůli nimž byla válka světu vnucována. Vítěz může všechno& sdělil analytik veřejnosti. Já osobně jsem dosud neslyšel tak jasně vyřčenou pravdu o zahraniční politice USA, o dominantním politickém systému Západu, čili o zastupitelské demokracii a především o té posvátné krávě jménem svoboda, za jejíhož obránce se vyhlašují všichni současní vládci Západu. Záměrně jsem čekal se svým komentářem o jmenovaném Haydepraku tak dlouhou dobu. Zajímalo mne, zda se ozve některý oficiální mluvčí naší vlády, aby uvedl siláctví, cynismus a otevřené pohrdání všemi slabšími na pravou míru. Nedočkal jsem se. Takže jsem přesvědčen, že naše současná vláda s hovadismy pana Kollera souhlasí, včetně toho posledního, učebnicově ilustrujícího nejpokleslejší formu machiavellismu a militarismu současnosti. Lidé by neměli při tom zapomenout, že terorismus nikdo nedefinoval, takže za něj může být vyhlášen jakýkoliv odpor vůči současné moci. Pak podle pravidel pana Kellera může současná moc preventivně vojensky zaútočit na každého, o němž si bude jenom třeba myslet, že ji ohrožuje. Nebude muset při takovém útoku dodržovat žádné zákony ani jiná pravidla čestného boje. A především bude muset nad ním totálně zvítězit, neboť teprve vítěz může všechno.