Kriminalita je daní za svobodu, alespoň podle exdisidenta Rumla. Chudoba zase daní za demokracii, přesněji kapitalistickou, zastupitelskou demokracii, jakou vehementně prosazují zastánci a pochlebovači současné moci. Nezaměstnanost je podle podnikatelů daní za konkurenceschopnost jejich podniků. Hospodářské krize jsou daní za živelnost neregulovaného obchodu. Bezdomovectví je daní za zrušení povinného zaměstnání. Dluhy jsou daní za spotřební touhy. A tak bych mohl pokračovat. Pro každý negativní rys současnosti se dá nalézt pozitivum, které ji způsobuje. Jinými slovy, každé zlo je důsledkem nějakého konkrétního dobra. Jenže pravidelně jde o dobro pro jiné, než právě pro ty, kdo jsou ohroženi zlem. V této dělbě osudů já spatřuji zásadní paradox nejen současné doby, ale nosný rozpor celé civilizace.