SEBECHVALNÝ SMRAD

Na dnešní den připadá výročí Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR), která toho dne roku 1917 začala v Ruském Petrohradě, tehdy kupodivu ještě ne Svatém, jako dneska. Po celých sedmdesát dva let svého oslavování si zachovala název akťabrskaja, protože v Rusku tehdy měli, podle pravoslavného kalendáře, skutečně říjen. Tolik informace pro ty mladé, kteří znají minulost pouze v interpretaci vítězů rádoby revoluce, zahájené až 17. listopadu 1989. Tu oponenti současnosti zase rádi označují pejorativní zkratkou VLSR, čti velká listopadová sametová revoluce. Především proto, že ji za revoluci nepovažují a sametovost za revoluce je protimluvem. Letos od událostí zahájených v Praze 17. 11. 1989, uplyne dvacet let. Její čelní vítězové instinktivně cítí, že to je naposled, kdy její kulaté výročí budou osobně oslavovat ještě v plné slávě. Připravují proto již celé měsíce nejen celou sérii sebeoslavných akcí, ale především vydávají svá vzpomínková díla. Ta samozřejmě nejsou také ničím jiným, než jen a jenom sebechválou vítězů, prohlašovanou lokajskou inteligencí dokonce za vědu, pro niž dokonce vymysleli pojmenování – orální historiografie. Orální skutečně je, ale historiografie těžko. Vzpomínkové spisování totiž sluší spíše poraženým, jen oni vždy sdělují veřejnosti z minulosti takové důležité skutečnosti, které vítězové naopak zamlčují, jelikož jsou pro sebechválu nepoužitelné. A právě ony budoucím generacím vždycky slouží k tomu, aby sebechvalný smrad přítomnosti proměnili na ozdravné osvěžení budoucnosti.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *