Nominace na letošní Nobelovu cenu míru začala loni v září a uzávěrka byla 1. února letošního roku. Tedy dva měsíce předtím, než byl Obama zvolen prezidentem USA a 12 dní po jeho inauguraci. Každému kritickému rozumu se proto neodbytně ohlašuje otázka, za co cenu vlastně dostal? Podle oficiálního výroku předsedy Nobelova výboru Thorbjorna Jaglanda za, cituji: &nastolení nového ovzduší v mezinárodních vztazích. Za vstřícnost k muslimskému světu. Za návrat významu mezinárodní diplomacii. A v neposlední řadě za vizi bezjaderného světa, konec citace. Tedy prakticky pouze za řeči, za prezentaci svého programu a doslova spíše osobních záměrů, či jen přesvědčení. Není mi jasné, jaké nové ovzduší vlastně nastolil, když považuje nadále USA za oprávněného světového hegemona. O vstřícnosti k muslimům už ani nemluvě, když nadále zintenzivňuje válku v Afghánistánu a svůj termín odchodu USArmády z Iráku odsunul na nedohledno. Rovněž v diplomacii nepředvedl nic nového, co by v ní již dávno nebylo. Jenom opustil stupidní Bushovu metodu nadřazování nároků USA nad mezinárodní právní řád. A bezjaderný svět?! Neznám v současnosti nebezpečnější utopii. Ve světě individuálního sobectví, v němž existují jedinci s tak velkým bohatstvím, že si jadernou zbraň mohou kdykoliv koupit, je bezjaderný svět největším ohrožením existence všeho lidstva. Pokud by neexistovaly silné státy, které za pomoci jaderných zbraní odrazují i nejbohatší zločince od možných útoků, pak by na planetě už dávno byly jaderné konflikty. Což znamená, že cenu dostal spíše jako půjčku. A já jsem hluboce přesvědčen o tom, že ji nikdy nebude schopen splatit, protože splnění uvedených cílů nezáleží jenom na něm. Reálnost mé dávné předpovědi se tak přibližuje. Jen atentát na něj by jej mohl zbavit povinnosti splatit tak významnou celosvětovou půjčku.