Motivem Havlova odboje proti nadvládě KSČ byla nenávist za to, že komunisté jeho rodinu připravili o nadbytečný majetek a pan Václav se tak nemohl stát rentiérem, který by žil jako bohém a psal si své absurdničky. Aby byl jeho odboj přijatelný, od samých počátků se Havel netvářil jako antagonistický odpůrce komunistů a prosazoval pouze jakousi svobodu jednotlivců v rámci socialismu té doby. Dokonce i v době normalizace se tvářil, že vůbec nemá zájem na zničení socialistického společenství a od podpisu Helsinské deklarace pak už vždycky pouze apeloval na komunistické mocipány, aby v oblasti lidských práv dodržovali dokument, který podepsali. V roli odpůrce režimu byl Havel prakticky po celý svůj dospělý život, takže se vůbec nepoznalo, že se u něj ve skutečnosti projevuje druh psychopatie, nazývaný odborně ofenzivní deprivací. Uvedený psychický defekt se na něj provalil teprve tehdy, když byl ve funkci prezidenta, především pak prezidenta ČR. Mnohé z jeho tehdejšího jednání nebylo totiž vůbec chováním státníka, ale opět disidenta. Po odchodu z prezidentského stolce se pak již nezvratně ukázalo, že je duševně silně postiženým člověkem, deprivantem. Jeho demagogický boj za lidská práva jej proto zákonitě dohnal až do pozice válečného zločince. Jednak když se dožadoval bombardování Srbska a hned nato zase vyzýval svět k podpoře křižáckého tažení Bushe mladšího proti Bagdádu. V současné době se náš fanatik pro změnu zase angažuje za práva Tibeťanů. Ve své duševní chorobě nedokáže pochopit, že se bije konkrétně za to, aby uzoučká kasta lámů byla opět v Tibetu vrstvou parazitů zotročujících obrovskou většinu společenství. Aby jeho soudruh dalajláma svobodně, čili v zájmu USA (prioritně antičínsky) absolutisticky vládl v Tibetu. Aby toto rozlehlé, geopoliticky velmi významné území umožňující kontrolu nad středem největšího kontinentu, ovládali bílí muži. Aby prostý lid Tibetu byl nadále bezmocným proti všem uvedený silám, aby žil opět ve staleté tradiční letargii a globální bezvýznamnosti. Jak je vidět, Havlova duševní indispozice dosáhla stupně, kdy je již prokazatelně nebezpečný velkým skupinám lidí a proto by měl být absolutně izolován od veřejného prostoru.