Na začátku tohoto týdne napsal pan Jiří Jírovec do webu Britské listy svou, již skoro pravidelnou dávku zamyšlení. Od konce šedesátých let žije v Kanadě a tak mne samozřejmě zajímají jeho zkušenosti se systémem, který se nyní etabluje i u nás a svíravě začíná globalizovat svět. Ke konci svého textu z 21. ledna mne ale skoro vyrazil dech. Cituji z jeho příspěvku: Komunistická strana není populární proto, že by se lidem stýskalo po uličních výborech a kádrových odděleních. Je populární, protože tvrzení nové moci, že všechno dělá lépe je nepřesvědčivé a proto se nedá do hlavy vmlátit. Současné útoky na tuto stranu nemají nic společného s její negativní minulostí, ale, právě naopak, s jejími minulými úspěchy, které ji mohou přivést k vítězství ve volbách. Ne snad, že by komunisté mohli něco podstatně změnit (ekonomicky), ale pravici a pseudolevici hrozí odsun od koryt – a o ta běží v první řadě. Konec citace. Velké ANO, ANO, ANO. Komunisté jsou dnešku nebezpečnější než všichni teroristé světa, ne pro zločiny minulosti, ale proto, že se z nich dokázali poučit a tak jim může patřit budoucnost. Oni totiž jediní v dějinách již prakticky ukázali, že může existovat spravedlivější svět faktické rovnosti, pokud nebude v budoucnu globálně obklíčen nenasytnou ziskuchtivostí. Oni jediní mohou lidstvu přinést morálku, v níž nejvyšší hodnotou bude spolupráce mezi lidmi a ne úspěšnost několika jedinců, vystavěná na prohře většiny.