Hned na úvod poznamenávám, že v dalším textu jsou užity nejen cizí myšlenky, ale doslovné citace. Jelikož ale nevím, z čeho jsem si je vypsal, neuvádím logicky jejich zdroj. Převzal jsem a souhlasím s názory že: Neokonzervativní vládci USA (neokoni) realizují politiku, v níž o zajištění zdrojů surovin, především energetických a dokonce pitné vody, bude ve světě rozhodovat síla. Ti ostatní budou od zdrojů odříznuti a zahynou. Dojde tak k  přirozenému výběru na globální úrovni a podobně jako v přírodě přežijí pouze životaschopnější. Neokoni tak aplikují na současný vývoj lidstva Darwinův princip survival of the fittest. V lidské historii ale nejde o nic nového. Mimo jiné již sociální darwinismus nebyl ničím jiným, ba dokonce všechny války měly v podhoubí stejný motiv. Šlo vždy o redukci života na boj, za opomíjení všech jeho dalších aspektů, nebo alespoň povýšení boje na nejvyšší princip lidské přirozenosti. Teze prohlašující princip přirozeného výběru i v lidské společnosti za nejvyšší modlu, byla především v posledním století s pomocí různých sociologických a politickofilosofických teorií změněna až na ideologii současných aspirantů na světovládu. Doposud vedla k hrůzným a nesmyslným válkám. Víra v její další pravdivost se ale v jaderné a informační éře už může změnit v stupidní sebezničení lidstva. Tolik myšlenky, které jsem převzal. V mém pojetí ideologie neokonů dokonce záměrně mate pojmy, a reprezentanti jejich současné globální moci nám všem ji vnucují proto, aby tím odůvodnili svou nadvládu. Hovoří o lidské přirozenosti tam, kde jde naopak o zásadní nepřirozenost člověka a naprosté většiny lidí. Přirozený výběr je principem živočišné říše a to ještě ne jediným a dokonce vůbec ne dominantním. A v žádném případě projevem uvedeného principu není pouze boj. Ale především přizpůsobivost. Člověk se ale definuje od samého počátku právě tím, že se vydělil ze své zvířecí podoby i když ne z přírody. A řekněme si to zřetelněji, lidské dějiny začínají tam, kde lidé dokázali nebýt již zvířaty. Boj je proto čistým zvířecím přežitkem v člověku. Války pak atavismem PŘÍRODNOSTI a v žádném případě ne lidskou PŘIROZENOSTÍ. Právě naopak základem skutečné lidské přirozenosti se stal život v míru. Snahou žít se svým okolím v pokoji a společenství, bylo samotným základem lidství. A je jeho nejvyšší hodnotou i podle Hobbese například jedinou, kterou nelze člověku odebrat, jediným skutečně nezadatelným lidským právem. Každý, kdo jen v myšlenkách připouští řešení sporů násilím až válkou, není proto člověkem a nezasluhuje si jako tvor ochranu lidského rodu.