CO SE V MLÁDÍ NAUČÍŠ, VE STÁŘÍ JAKO BYS NAŠEL

Je tomu už drahně let, přesněji, ještě v době před internetové, co jsem napsal text „Deset ran egyptských“ vůči demokracii. Jelikož jsem před třemi lety zničil svůj archiv, tak jsem jej už nenašel, takže si je už všechny ani nevzpomínám, ale o jedné vím určitě. Byla totiž nejenom na prvním místě, ale já ji považoval za největší ohrožení demokratického politického systému. A považuji dodnes. Nota bene, ona se u nás projevila hned při prvních volbách v roce 1990. Tehdy, těsně před volbami disidentští super demokrati Václav Havel a Jan Ruml, první už jako čerstvý prezident a druhý náměstek ministra vnitra ČSFR z televizní obrazovky obvinili Josefa Bartončíka, předsedu Československé strany lidové ze spolupráce s StB. Jinými slovy zapletli do demokratického procesu voleb tajnou policejní instituci. Jelikož jsem se po celý život zajímal o politiku, tak jsem věděl, že různé takové instituce ve světě zásadně ovlivňují politické procesy a používají k tomu ve velké míře metody zločinecké, především vydírání a jiný přímý nátlak na vlivné politiky a jiné osobnosti. Proto jsem už tehdy, snad víc jak před třiceti lety jasně prohlásil, že to byl Václav Havel, kdo do procesu demokratických voleb „zakomponoval“ vliv zpravodajských služeb. A na tom trvám dodneška.

Vzpomněl jsem si na to minulý týden, když jsem narazil na citát současného nástupce na Havlův úřad, ex-rozvědčíka IQ107 „gumového“ PePa. Ten na besedě s občany v Děčíně je nechal slyšet moudrostí svého Deep Soul, když jim sdělil, cituji: „Především to vychází z konzultací s našimi bezpečnostními systémy, včetně zpravodajských služeb, protože pokud by měl být navržen kandidát, který má prokazatelně vazby na některou z nepřátelských mocností nebo států, které nám nejsou nakloněny, pak je to zásadní důvod, proč by takový člověk ve vládě být neměl,“ Konec jeho mudrlantství. K tomu si dovoluji pouze jednu poznámečka. Holt, co se v mládí naučíš, ve stáří jako bys našel, řekla by moje babička. Proto se v nitru našeho nejvyššího nezapřela výchova rozvědčíka, takže považuje za naprosto přirozené, že tajné služby smějí ovlivňovat veškeré děni v zemi. Nemíním to dál rozvíjet. Jen konstatuji, že „generalissimus“ Michal Koudelka po úspěchu s Vrbětickou dezinformací získal pro BIS tak silnou pozici, že to bude asi on, kdo bude odsouhlasovat, kdo může být ve vládě a kdo ne. A to je skutečně pohroma pro demokracii doslova biblických rozměrů, potažmo „egyptská“.