Trump sehrál světové veřejnosti líbivý televizní spektákl, do kterého i Putin přispěl svou hřivnou. Jak jinak si totiž vysvětlit, že člověk, na nějž je vydán mezinárodní zatykač si bez ochranky a určitě beze zbraně sedl do cizího auta, které s ním klidně mohlo skončit za branami věznice půl roku před Madurem. Ačkoliv bylo setkání dlouhodobě připravováno, ve skutečnosti se realizovalo jako čirá improvizace. Přesto ruská strana byla s výsledky spokojena, protože se údajně povedlo aby Putin jednal s Trumpem mezi čtyřma očima, a prý mu předal ruský návrh na mírové urovnání na Ukrajině. Lavrov sice později hovořil poněkud jinak, protože několikrát zopakoval, a především v poslední době zdůrazňuje, že Rusku byl předložen americký návrh, s nímž Rusko souhlasilo. Byl to myslím právě on, kdo začal hovořit o „duchu Anchorage“.
Co tím myslel opravdu nevím, protože se na průběhu konfliktu kvalitativně nic nezměnilo, přesněji řečeno pouze něco formálně. USA sice přestala dodávat zbraně Ukrajině, ovšem donutila Evropu, aby je v USA nakupovala a na Ukrajinu předala. Politický Západ sehrál Rusku frašku s hádkou o clech, ovšem na druhé straně všechny země NATO se zavázaly zdvojnásobit své výdaje na vyzbrojení, údajně pro zajištění své bezpečnosti. Evropa a USA se zdánlivě rozkmotřily, leč globální zlí hoši z Britských ostrovů vytvořili svorník jejich faktické spolupráce i ve stavu rozporů.
Rovněž Rusko nic na svém chování nezměnilo. Jedinou výjimku představovalo zdánlivé vyjednávání. Zdánlivé proto, že se sice delegace setkávaly, ale vyřešily okrajové problémy spíše humanitárního významu, aniž se posunulo řešení konfliktu o nějaký dohodnutý důležitý problém. Ani se vyřešit nemohl, protože strany mluvily různou řečí. Rusko o míru, Ukrajina a Západ o příměří. Rusko o vykořenění nacismu, Západ o územních ústupcích. Rusko o neutralitě Ukrajiny a své bezpečnosti, Západ o bezpečnosti Ukrajiny spočívající v síle NATO i odrazujícím vyzbrojení Ukrajiny. Rusko hovořilo o míru, ovšem pouze za svých podmínek, které si zajišťovalo maximální intenzifikací bojové činnosti. Západ podporoval Ukrajinu v teroristické činnosti na území RF.
Pod rouškou těchto zdánlivých „usmiřovaček“ ovšem především Trump konal. Jednoznačně nastoupil na cestu energetické dominance USA na planetě. Bezohlednou celní politikou nutil svět k závislosti na dodávkách uhlovodíků z USA, při čemž za americkou ropu či plyn byly vydávány produkty z celého světa, včetně Ruska, které si USA přisvojovala čím díle násilnějším způsobem. Vrcholu této politiky dosáhl únosem Madura a krádeží tankerů na širém moři.
Právě toto chování otevřelo Rusku oči. Pochopilo Trumpův podvod spočívající v obnově hegemonie USA na Zeměkouli. Trumpovi nejde totiž ve skutečnosti o energetické zdroje, leč o zachování nadvlády dolaru, opět přes osvědčený petrodolar. Zdá se, že ruská trpělivost skončila doslova v posledních týdnech díky třem základním změnám v chování Západu. Ve zmíněném zajímání tankerů s uhlovodíky na širém moři provozovaném USA, což Rusko jednoznačně označuje za námořní pirátství. Já dokonce za korzárství, tak dobře kdysi Angličanům zajišťující jejich nebývalé zbohatnutí. Za druhé v nepokryté přípravě NATO a především Evropy na brzkou válku s Ruskem. A za třetí v teroristických útocích na generalitu Ruska, vymýšlenými zpravodajskou služboui Britů a realizovanou Ukrajinou.
A jsme tam, kde se to ani nečekalo. Rusko zdá se našlo samo sebe. Putin sice má ještě důvěru tří čtvrtin obyvatel, ale kde je oněch skoro devadesát procent. Ale především roste počet vlivných hlasů prosazujících ukončení bojového „šolichání“ s Ukrajinou. Ba dokonce jakéhokoliv dalšího jednání se Západem v diplomatických rukavičkách. Zatím podle mě nejostřeji tento trend vyjádřil ministr obrany ve svém návrhu předaném vedení země nazvaném příznačné „Pevnost Rusko“. Zájemci si o něm mohou přečíst v češtině na webu https://www.novarepublika.cz/2026/02/rusko-spousti-evrope-zavory-vsechny-uplne-vsechny . Jde sice o krajní řešení konfliktu Ruska se Západem, leč kdo dohlédne co bude, až odejde Putin.