Zaujalo mě novoroční blahopřání od člověka, který už sice za ČR byl v EP, ale v české politice se projevoval okrajově. Ovšem po loňských parlamentních volbách vstoupil do české politiky tím nejrazantnějším způsobem. Sporem hned s funkcionářem nejvyšším a sporem dost ostrým, soutěží o to, kdo z nich má víc másla na hlavě. A tak mě při tom napadlo, zda Filip Turek nakonec nebude prezidentem. I když třeba ne hned po Pavlovi. Takže tady je to Turkovo novoroční poselství:

     „Přeji všem čtenářům Parlamentních listů i jejich tvůrcům jen to nejlepší do roku 2026. Rád bych řekl, že následující rok bude klidnějším, ale obávám se, že nás čeká nejen krutý boj o „ministerstvo Green Dealu“. Nelze podceňovat sílu českého a bruselského deep state, bohužel málokdo si ony rozměry umí představit. 

Tato hydra překrmená prostředky z utnutého USAID a „neziskových“ struktur nám společně a s aktivistickým mediálním mainstreamem ještě zatopí. Přeji vám i proto pro rok 2026 mnoho trpělivosti, kritické myšlení a tvrdé odhodlání pro podporu a zapojení se do tvrdého boje proti progresivně „liberálním“ snahám o sebedestrukci naší společnosti.

V následujících letech máme možná poslední šanci zvrátit opravdový a již odstartovaný úpadek našeho světa, jak jej známe. Máme za sebou i výhry, rok 2025 ukončil nekompetentní Fialovu vládu, která zaprodala všechny naše konkurenční výhody. Jestli od roku 2005 emisní povolenky EU-ETS1 pro průmysl zajistily Evropě nekonkurenceschopnost, věřte mi, že EU-ETS2 zajistí chudobu velké části obyvatel, i proto považuji naše pozice nové vlády za zcela přelomové.

Snad ta pevnost vydrží, díky odmítání nejhorších agend Green Dealu a sebevražedného migračního paktu považuji své rozhodnutí kandidovat do národního parlamentu a vzdát se papalášské pozice v Bruselu za skvělé rozhodnutí. I když se může zdát, že mimo nového pana premiéra terč na čele za úspěch ve volbách nesu převážně já, stálo to za to. Politik má dělat rozhodnutí dobrá pro stát a pro svůj národ, nikoli sám pro sebe.

Užívejte svůj čas i v následujícím roce se svou rodinou a blízkými a i pro ně společně bojujme za návrat ke zdravému rozumu jak ve společnosti, tak i v jejím odrazu, tedy v politické kultuře. A važme si médií, která mají v sobě objektivitu, novinářskou etiku, nikoli zkorumpovaný aktivismus jako velká část mainstreamu.

Filip Turek, poslanec