Kdo se chce zamýšlet nad problémem Evropy, musí se fakticky zabývat Evropskou Unií. Pro známého blogera Petra Vlka je to už dávno UHnie. Čímž se zařadil, mezi stále rostoucí počet obyvatel tohoto velkostátu, kteří mu přejí zánik. Patřím rovněž mezi ně, ale oproti mnohým z nich jsem přesvědčen, že Evropa musí sjednocovat svou vůli k čemuž potřebuje definovat své zájmy.

Bohužel to se nepovede v instituci, jejíž páteří je obludná struktura byrokracie. Tu je bezpodmínečně nutné doslova rozehnat. Podle mě ale programovaným a řízeným rozpuštěním EU, ba spíše jejím rozčleněním na budoucí kameny nové evropské stavby. Myslím, že by bylo výhodné rozdělit západní poloostrov euroasijského super kontinentu na základě jeho geografie a částečně společné historie. Nejlépe na Evropu severní, západní, jižní, střední, východní a jihovýchodní. Sever by tvořily tradiční země včetně Dánska a pobaltských republik. Západ pak pruh zemí na pobřeží Atlantiku. Jih pak země u Středozemního moře a doporučoval bych včetně Turecka. Za problém vnímám zařazení Německa. Patří historií spíše do střední Evropy, leč ve svazku budoucí „Středoevropské republiky“ by bylo rozlohou větší, než celý zbytek střední Evropy, pokud by Polsko zůstalo tam, kam patří, a totiž do Východní Evropy. Osobně jsem proti zařazení Británie do Evropy. Ještě na to nedozrála a jak se zdá, skončí stejně pod nadvládou migrantů z muslimského světa. Což by si podle mého přesvědčení plně zasloužila. Rusko je tak obrovské, že bych jej doporučoval ponechat jako samostatný subjekt. Otázkou je také zařazení Itálie. Zda do Západní, bývalé kolonizátorské Evropy, či té středozemní. K východní Evropě bych přidal západ Ukrajiny, tedy Halič a Zakarpatí. Největším problémem by zůstal Balkán. Tam se mi zdá bez problematickým pouze zařazení Slovinska do Středoevropského svazku. Takže ona jihovýchodní Evropa by musela být bez Turecka, které mezi jejími současnými státy je doslova obrovité.

Další sjednocovací vývoj v Evropě by se v žádném případě neměl uspěchat, ba neměl by mít ani výhledově nějaké závazné termíny. Napřed by se po několik generací mohla projevovat snaha o vytváření identity daného soustátí. Přijmout kupříkladu že Severo evropanství je hodnotnější než být jenom Švédem. Bude trvat možná velmi dlouho, než se dnešní národy změní na pouhé národopisné regiony, jak je například Valašsko, Haná, Slovácko v ČR. A pokud k tomu nebudou tendence, bude se muset hledat jiná struktura mezistátních vztahů, či metody realizace společných zájmů toho kontentu, který půl tisíciletí byl hegemonem planety.

Současná forma prostřednictvím Evropské Unie je ovšem doslova sebevražedná.