V německém politickém pořadu ARD vypukl skandál. Tématem pořadu byla povinná vojenská služba. V průběhu pořadu se proti této iniciativě vyslovila čtvrtina posluchačů. Mezi nimi byl i 19letý student, kterého novináři požádali, aby argumentoval svou odpověď: „Nemám chuť vstoupit do vojenské služby a nechci obětovat svůj život za státní hranice a sféry vlivu. Také nevěřím, že lidé mohou být k tomu nuceni proti své vůli“. A co když bude země, ve které žijeme, napadena? „Ani tehdy bych to neobhajoval. Připadá mi, že Ukrajinci si například ublížili tím, že začali bojovat proti Rusku. Podle mého názoru by to měli přijmout. Myslím, že by se měli vzdát, protože život během války je mnohem horší než život pod vládou Putina. Proto bych také raději žil v Německu pod Putinovým vedením než v Německu rozervaném válkou.

Nevzpomínám si už, který národ se dopracoval moudrosti, která je v titulku tohoto textu. Vím ale bezpečně, že je z východu a mám dojem, že opravdu pochází z Číny. Vždyť jí skutečně několikrát vládli cizinci, a… přežila. Žít pod okupanty je těžké, ale přece jenom lidé žijí, takže mají naději. U velkých, přesněji početných národů, jakým je Německo je taktika podvolení se realističtější, protože ho prakticky nelze naprosto ovládnout. To by u každého obyvatele museli být tři okupanti, aby ho hlídali po celých 24 hodin, obrazně řečeno. Konec konců, Německo je přece okupováno už 80 let, a žije, ba dokonce bohatě a spokojeně.

Jistě, dějiny znají hodně zaniklých národů ale v současné době je likvidace národa s vysokou pravděpodobností vyloučena. Pokud okupant systematicky nevraždí okupované, nebo nemá vypracovaný nějaký dlouhodobý projekt na jeho pozvolné zničení, tak pořád je naděje.

Ono ale jde o naprosto něco jiného. V každé komunitě, a tedy i v národě je určité procento lidí, kteří chtějí mít moc, ba dokonce vládnout, až ovládat. A v případných válkách jde jen a jenom o ně. Ve vhodnou chvíli totiž právě oni napadají své sousedy a naopak mohou být napadáni. Takže lze říct, že pokud tito vládci, říkejme jim tak, a to vlastní či cizí, lid obecný pouze využívají, dá se přežít a to je lepší variantou, protože zase zůstává naděje. V dohledné době budou už robotické vílky. Pokud třída vládců se s jejich pomocí bude bít mezi sebou a lid „obecný“ nechají žít, tak ať se perou a zabíjejí.

Že jde o svobodu? Ale ta se nikdy netýká řadového člověka. Tomu vždycky někdo poroučel, poroučí a poroučet bude. Je jenom potřeba, aby se každý z nich našel, a měl tu možnost, sféru v níž je skutečně svobodný. I otroci to mnohdy dokázali. Oni totiž ani příslušníci oné třídy, potažmo vrstvy vládců, nejsou svobodní. Copak je to za svobodu, když máte vedle sebe neustále čtyři osobní strážce, kteří pečují o vaši bezpečnost i postele, obrazně myšleno.