Prakticky od začátku současného horkého konfliktu v Izraeli tvrdím, že musí být ukončen zřízením jednoho státu na jeho území. Státu se jménem Palestina. Stejně tak tvrdím, že Izrael by nikdy nevznikl, nebýt otřesu, který Západu přivodila „průmyslová“ likvidace Židů. Ovšem ještě s větším přesvědčením tvrdím, že Západ neměl v žádném případě právo svou frustraci řešit na úkor Palestinských Arabů. Proto jsem po celý svůj život přesvědčen, že Izrael je okupantem Palestiny a je to okupace tím děsivější, že je uskutečňována pod zdánlivým mezinárodním právem podporovaným OSN. Ovšem OSN je rovněž velice sporná instituce. Od svého založení jde de facto o výkonnou složku nadvlády Západu nad světem, a je úplně irelevantní, zda de jure o sobě prohlašuje cokoliv jiného. Jasně řečeno. Izrael je okupantem a z toho důvodu má lid Palestiny, leč nejen on, jednoznačné a nezadatelné právo na ozbrojený boj proti všem okupantům. Vykřikování o Hamásu, či Hizballáhu, ale i Íránu, že jsou teroristé je v tom případě docela úsměvné. Připomíná mě, že hitlerovci a jejich sluhové v Protektorátu Böhmen und Mähren tvrdili kupříkladu o mém strýci, že je „bandit“, ačkoliv on byl partyzánem bojujícím za svobodu naší vlasti.

Teprve dneska jsem si přečetl text profesora Petra Druláka na webu https://casopisargument.cz/65271 , kde mě zaujala pasáž v níž je mimo jiné tento názor, cituji: „Nemusí však zůstat u upevňování palestinské státnosti, ale lze rovněž očekávat oslabování izraelské státnosti. Stát, který se zrodil z obětí genocidy, může zaniknout genocidou, kterou sám páchá na jiných. Jelikož Izrael není velmocí, závisí jeho přežití na podpoře a dobré vůli ostatních“. Konec citace.  Francie a Británie před několika dny vyhlásily, že uznají stát Palestinu. To už jsou s Ruskem a ČLR čtyři z pěti stálých členů Rady bezpečnosti, nejvlivnějšího to orgánu OSN. Zbývá, aby mezinárodní společenství konečně zlomilo světovládnou sionistickou lobby v USA. Což by se mohlo přihodit v současné příhodné době, kterou vytváří svým tlakem politického blázna Trump. Svět by se mohl spojit a na velikášskou celní diktaturu „Velkého blondýna s blankytnou kravatou“ by měl odpovědět společným úderem tam, kde to určitě nečeká. Rekonstrukcí institucí OSN, která by konečně odpovídala změnám, k nimž došlo od doby jejího založení. Za dva měsíce a pár dní to bude totiž osmdesát let, co OSN vznikla. Takže by bylo skvělou oslavou, kdyby byl proveden alespoň první krok k cestě naznačeným směrem, ale především v trendu vyššího principu mravního a opravdové spravedlnosti všelidského společenství. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.