Před chvílí jsem doposlouchal skoro desítku rabínů, od mladíků po šedovousé starce, kteří se všichni shodovali v tom, že křesťanství je největším nepřítelem Židů a proto bude zničeno, jak píší jejich knihy. Jenom jeden ze sledovaných mimo jiné řekl, že to platí i pro muslimy. A to už mě zarazilo. Docela bych pochopil, že někdo dneska chce zničit křesťanství, pokud nemluví o celých těch dvou a půl miliardách křesťanů. Ovšem ten jediný hovořil nikoliv o islámu, leč o muslimech, tedy věřících v islám, a těch je na světě rovněž skoro dvě miliardy. Pokud já hovořím o nutnosti vítězství na sionismem, tak to neznamená, že chci vyvraždit všechny sionisty. Ovšem ti rabíni s vysokou pravděpodobností hovořili o vyvraždění čtyř miliard lidí. I když musím přiznat, že té jejich hatmatilce nerozumím a je docela možné že všichni hovořili pouze o zničení náboženství a jen tomu jednomu to ujelo a fantazíroval o zabití 1,8 miliard vyznavačů proroka Abú-l-Kásim Muhammad ibn ʿAbdulláh ibn ʿAbdulmuttalib ibn Hášim ibn ʿAbd Manáf al-Kuraší. „Budiž pochváleno jeho jméno“. Na závěr jenom dopovím, že všichni ti rabíni se shodovali i v tom, že ono nepřátelství křesťanů se datuje od začátku čtvrtého století, tedy od vlády císaře Konstantina Velikého. Jenom jeden hovořil něco „prazdrojiú tohoto nepřátelství, sahajícím až pět tisíc let zpět. Pokud je Židovská obec prakticky celou svou historii otravována takovou nějakou existencionální nenávistí, pak se nedivím, že jí v rámci diaspory neinfikovali veškerenstvo. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.