Vyloženě nesnáším všechny ty učené, znalecké a jinak zasvěcené řeči o jevech, které vidí každý člověk, který se na ně dívat chce. Obecně nesnáším v běžné mluvě ani používání vědeckých, nadtož odborných právnických termínů. Jsem si sice vědom toho, že jevy mají být co nejpřesněji definovány, ale na druhé straně jsem přesvědčen životem, že každý jev je konkrétní a zařadit ho do již existujících právních škatulek je vždycky zpochybnitelné, což dává příležitost k nikdy nekončícím diskusím všech těch rádoby právních odborníků. A nejhorší pak je, když do týkových debat zasahují pouze „poučení právníci“, alias ústavní činitelé, čti, poslanci, senátoři, ministři, a ještě k tomu i ti emeritní.

Obdivuji celý svůj život mluvu prostého lidu. Tak jak jsem ji prožíval už v dětství. V našem městečku, myslím že jsem to tady už psal – leč opakování je prý matkou moudrosti – byl sirotčinec, starobinec, chudobinec, v okresním městě blázinec a na okraji okresu v jedné obci polepšovna. Pro každého bylo naprosto jasné, o co jde. Tedy žádný dětský domov, dům seniorů, či azylový dům, nadtož psychiatrický ústav či diagnostický dětský ústav, což jsou pojmy, které naprosté většině lidí při prvním seznámení nic neříkají.

Stejné je to dneska s onou genocidou, která je, a podle jiných zase není, na území Gazy. Genocida, právní termín poprvé použitý v roce 1944 právníkem Raphaelem Lemkinem je aktuálně definována mezinárodní právní normou s názvem Úmluvou o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948. Termínu to, jako obvykle odborného až vědeckého, složeného ze slov starověkých jazyků, latiny a řečtiny. Když se přesně přeloží do češtiny, pak má každý hned jasno. Jde jednoznačně o zabíjení. A to jednoho konkrétního etnika od kmene až po národ. Jenže současní vládci Izraele Palestince jen nezabíjí.

Každý kdo chce vidět a slyšet tak ví, že vládci současného Izraele organizují prakticky armádou realizované safari na „lidoopy“, „lidem podobné“ původní to tvory žijící na území Palestiny. Pro ortodoxní sionisty totiž podle jejich teologické ideologie předmětní tvorové nejsou lidmi, takže jejich zabíjení je vlastně „odlovem“. Proto se stoickým klidem, ba až sadistickým veselím čekají na ně mnohdy přímo „u napajedel“, čti, středisek humanitární pomoci, a tam si je odstřelí.

Nebudu to dále rozebírat. Ovšem tvrdím, že současné chování Izraelské armády na území Gazy není genocidou. Toto hromadné vyvražďování Palestinců si zasluhuje specifického pojmenování. Už kupříkladu jenom proto, že podle sionisticky podlého výkladu biblických textů a dle současných sionistických vládců jde o pouhé vyklízení prostoru, jakým jejich souputničtí Anglosasové likvidovali kupříkladu na Americkém kontinentu kdysi bizony. Jestliže pouze pouhá genocida Židů musí být v celém světě povinně označována za holocaust, pak jsem přesvědčen, že hromadné vyvražďování Palestinců právě jednou z odnoží kdysi postižených Židů musí také nést speciální pojmenování. A byl bych pro nějaké srozumitelné lidové pojmenování označující získávání životního prostoru vyvražděním domorodců. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.