Životní zkušenost mě naučila, že každé soutěžení nakonec nějak přirozeně končí v nepřátelství, nebo minimálně v ignoranci. Taktéž dějiny mě poučují, že každá konkurence v tak zvaném svobodném trhu končí monopolem. Každé mezinárodní soupeření pak končí válkou. A každé dlouhodobé nepřátelství proložené válkami mezi dvěma společenstvími končí teprve zánikem jednoho z nich. Nemusí jít nutně o vyzabíjení a la Gaza, leč třeba pozvolný zánik. Ale navíc si uvědomuji, že v živočišné říši pohlavního rozmnožování prakticky každé soupeření o samici končí bojem, výjimečně dokonce na život a na smrt. Takže v genetickém kódu života na této planetě je, především v jeho vyšších formách, skryto něco shnilého. Co vede k soupeření, bojům, válkám, zabíjení, až ke konečnému zániku. A ta hniloba otrávila i lidský rod, alespoň ten západní, který má ve svém erbu coby nejvyšší hodnotu, nebo alespoň hodně zásadní pravidlo, prokletí soutěže, soupeření, konkurence a tedy i konečného zániku. Alternativa je jediná. Spolupráce. To je možná naprosto unikátní šance na záchranu lidstva, obzvláště při současném přelidnění. Sieg oder Zionismus.